Výrobce alkoholických a nealkoholických nápojů z Mutěnic na Hodonínsku totiž do daňového přiznání vědomě nezahrnul hektolitry lihu, který nebyl řádně denaturovaný.

„V roce 2003 vyrobila Jaroškova firma téměř pět set tisíc litrů denaturovaného lihu. Denaturační proces však nebyl úplný, společnost líh dostatečně neznehodnotila a měla z něj zaplatit spotřební daň. Podnikatel však líh do základu daně nezahrnul. Navíc dál z lihu vyráběl nemrznoucí směs Nemrazol,“ připomněla obžalobu předsedkyně senátu Halina Černá.

Denaturace se od roku 2004 provádí s dohledem celního úřadu. V prosinci 2003, kdy ji měli uskutečnit Jaroškovi zaměstnanci, museli být podle vyhlášky na místě přítomní pracovníci finančního úřadu. K tomu však nedošlo a finanční úřad o záležitosti nic nevěděl. „V době, kdy Jarošek denaturoval v Mutěnicích tisíce litrů lihu, jsem kontroloval účty ve Veselé nad Veličkou. Mám na to několik potvrzení a podepsané výkazy z kontroly,“ vypověděl u soudu Jiří Prášek z finančního úřadu, který měl firmu na starost.

Soud případ projednával od letošního února. Jarošek od začátku tvrdil, že je nevinný. „Dal jsem pokyn k denaturaci Přemyslu Kristekovi, který pracoval jako ředitel výroby lihovaru. Vůbec jsem tehdy nebyl v práci. Kristek měl přístup k chemickým činidlům. Jestli vznikla při denaturaci nějaká chyba, tak jsem o tom nemohl vědět,“ uvedl na svou obhajobu při prvním hlavním líčení v únoru letošního roku Jarošek.

Stejně vypovídali i příbuzní obžalovaného. „Všechnu práci při znehodnocování lihu měl na starosti Kristek. Uměl také zacházet s denaturačními činidly,“ řekl například bratr podnikatele Jiří Jarošek. Obdobnou výpověď slyšel senát brněnského soudu také od dalších členů rodiny.

Bývalý ředitel výroby ale s tvrzením obžalovaného rozhodně nesouhlasil. „Je sice pravda, že jsem měl odpovědnost za výrobu lihu, ale až od roku 2004. A denatu­račního procesu jsem se zúčastnil pouze jednou a nikdy ve stáčírně v Mutěnicích. Nemám důvod lhát. Příbuzní chtějí Jaroškovi nejspíš pomoci,“ tvrdil Kristek.

Předsedkyně senátu nakonec uznala podnikatele vinným z trestného činu krácení daně. „Řádně jsme zhodnotili všechny důkazy, výpovědi svědků i soudních znalců. Svědecké výpovědi rodinných příslušníků jsme nemohli uznat, jednoznačně chtěli pomoci svému příbuznému a vypovídali účelově. Navíc bratr obžalovaného byl podle záznamů v době denaturace lihu v lázních,“ konstatovala Černá.

Jaroškovi hrozilo až dvanáctileté vězení. Bývalý podnikal ale neměl žádný záznam v rejstříku, proto soudkyně Černá rozhodla o polovičním trestu. „Navíc vyšetřování a projednávání případu trvalo neúměrně dlouhou dobu,“ dodala Černá.

Jarošek se proti rozsudku odvolal, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

IVANA MACÍKOVÁ