Muži starší šestašedesáti let. Takoví si na jižní Moravě nejčastěji berou život. Vyplývá to z nejnovějších zjištění Českého statistického úřadu. „Mezi sebevrahy bylo loni 110 mužů a dvaadvacet žen. Sebevraždu nejčastěji spáchali právě důchodci," řekl vedoucí oddělení informačních služeb statistického úřadu Karel Adam.

Na jižní Moravě počet sebevražd už druhým rokem klesá. „Loni jsme v kraji zaznamenali 132 sebevražd. O rok dřív jich bylo 164 a v roce 2013 dokonce 183," informoval statistik.

Sebevraždy v kraji
• 2013: 183 případů
• 2014: 164 případů
• 2015: 132 případů

- nejčastěji se v kraji lidé oběsí, loni jich bylo 64
- sebevraždu loni spáchalo 110 mužů a 22 žen
- nejvíc lidí zemřelo v Brně (50), nejméně na Vyškovsku (3)
- nejčastěji si na život sáhnou důchodci

Podle psychologa Jiřího Brančíka může snížení souviset se zlepšující se kvalitou života. „Například Brno má pověst města příznivého k životu, a to i v celosvětovém srovnání," poznamenal brněnský psycholog Brančík.

Další důvod by podle něho mohla být také změna společenských tabu. Lidi, kteří hledají psychickou pomoc, už ostatní jako podivíny neberou. „Není hanba chodit k psychiatrovi. Dřív se lidé styděli. Teď už na psychologa společnost nahlíží jako na normálního doktora," popsal další z důvodů psycholog.

Přitom upozornil, že i léčená deprese může skončit sebevraždou. „Při silné depresi člověk nemá sílu k něčemu podobnému přikročit. Jenže jak se jeho stav zlepšuje, paradoxně na dokončení tohoto činu sílu získá," konstatoval Brančík.

Nejrizikovější období je podle něho jaro a podzim. Souvisí to s nedostatkem slunečního svitu. Lidem s těžkými depresemi napomáhá fototerapie, tedy léčba světlem. „Na jaře zase někteří těžce berou drastickou změnu období. Na jejich psychiku to působí negativně," řekl psycholog.

O život se nedávno pokusila připravit i Brňanka, která nechce zveřejnit jméno. „Vyrůstala jsem ve špatných podmínkách a podepsalo se to na mně. Nežila jsem, jen jsem přežívala. Později mě to dohnalo až k sebevraždě. Ztratila jsem smysl života, měla jsem pocit méněcennosti. Nevěděla jsem, proč mám být na světě," popsala, proč se předávkovala léky.

Člověk, který sebevraždu nedokončí, ji podle Brančíka často bere jako poučení. „Řekne si, že byl hlupák a víc si váží života," řekl.

Na jižní Moravě se lidé rozhodnou nejčastěji ukončit život oběšením, loni jich bylo čtyřiašedesát. „Nejvíc sebevrahů zaznamenali v Brně, padesát. Naopak na Vyškovsku byli jen tři," dodal Adam.

Každou sebevraždu musí vyšetřit policisté. U sebevražd hledají i dopis na rozloučenou, který jim často ulehčí práci. „Když je například byt zamčený a v něm člověk s podřezanými žílami a dopisem, je zjevné, že šlo o sebevraždu," poznamenala policejní mluvčí Andrea Cejnková.