Proti rozsudku městského soudu se k němu odvolal státní zástupce Radek Mezlík. Podle něho se bývalá starostka provinila porušením povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Trestného činu se podle obžaloby dopustila tím, že v roce 2006 podepsala smlouvu se společností Wilson Properity o stavbě polyfunkčního domu na náměstí Míru. Městská část přitom areál získala v roce 2003 od ministerstva obrany pod podmínku, že ho deset let nebude komerčně využívat.

Soudy se případem zabývají už dva roky. Brněnský městský soud už Hrubou dokonce jednou osvobodil, krajský soud mu však nařídil doplnit dokazování a případ projednat znovu. Letos v říjnu městský soud shledal Hrubou nevinnou již podruhé.

Podle soudce totiž neznala obsah smluv, které podepisovala. „Předložené důkazy neukazují, že by Hrubá vedla nebo iniciovala jednání s ministerstvem obrany, ani se společností Wilson Property. K tomu, že smlouvy opravdu četl, se přiznal pouze tehdejší tajemník. Soud tedy nezjistil, kdo vedl jednání a napsal smlouvu, a tedy kdo se dopustil trestného činu,“ sdělil tehdy soudce Zámečník.

Kvůli podpisu smlouvy s Wilson Properity navíc muselo Brno zaplatit ministerstvu obrany pokutu deset milionů korun. Nyní chce město peníze od ministerstva vrátit. Podle odborného posudku je totiž převodová smlouva mezi Brnem a ministerstvem neplatná.