Obžalovaný Petr Kolařík by měl zaplatit padesát tisíc každému žalobci, tedy dvě stě tisíc celkem. „Žalobci se mohli soudit o vyšší částky. Navíc by se odškodnění mohlo odvíjet podle míry poškození. O to nám ale nešlo, klienti se jen chtěli domoct spravedlnosti,“ uvedl právní zástupce žalobců Ludvík Ševčík. Kolařík má zaplatit i náklady právníkovi a soudu. Ty se mohou vyšplhat do výše sto tisíc korun.

Majitel domu chtěl docílit svého práva zvýšit nájem podle pravidel, použil ale nepatřičné metody, které soud uznal jako trestné činy. „Rozsudek se nevztahuje jen k tomuto případu. Měl by posloužit i jako prevence proti podobným praktikám a upozornění majitelům domů, že takto se zvýšení nájemného domáhat nemůžou,“ odůvodnil po vynesení ortelu soudce Michal Ryška.

Petr Kolařík podle řízení Městského soudu v roce 2007 bez upozornění odstřihl v bytech dráhy a přeřezal trubky vodovodního potrubí. Dnešní soud řešil hlavně újmu, kterou tak rodinám v bytech způsobil. Majitel domu si ponechal lhůtu na odvolání.

„Jde jen o subjektivní spekulativní žaloby. Někteří žalobci nedokázali písemně, že utrpěli psychickou újmu, někteří ani nepožádali děti, aby jim pomohly,“ hájil se před soudem Kolařík.

Soudce si však nemyslel, že žalobci vzniklou situací netrpěli. „V jednadvacátém století se bez elektřiny nikdo neobejde, pokud by se do takové situace dostal kdokoliv z nás, setká se s podobnými obtížemi,“ uvedl Ryška.

Žalobci Jaroslava Přibylová, Blanka Všianská, Ludmila Borková a Miloš Borek před soudem popsali, jak se jich odstřihnutí elektřiny dotklo.

„V Brně jsem žila celý život. Poté, co mi domácí odstřihl bez varování dráty elektřiny, musela jsem se odstěhovat do Nového Jičína. Tam bydlím u syna ve stísněných podmínkách a nemám tam žádné známé ani přátele. Navíc se na mě lidé dívají přes prsty, jako bych byla neplatička,“ postěžovala si Jaroslava Přibylová.

Život nenadálá situace změnila všem žalobcům. V jednom se shodli všichni. Nemohli myslet celou dobu na nic jiného než na problémy s nájemcem, nic je netěšilo a připadali si jako méněcenní.

„Řešili jsme jen to, jak uvaříme, jak vypereme prádlo a jak to bude dál. Neměli jsme čas ani chuť se setkávat s přáteli, chodit do divadla a celkově se z nás stali jiní lidé,“ vylíčila před soudem žalobkyně Ludmila Borková. Spolu s manželem žili v bytě v Bratislavské ulici nejdřív rok bez vody, a pak další víc jak půl rok bez elektřiny.

Podobným výhrůžkám a odstřihnutím od elektrického proudu podle Ludvíka Ševčíka čelilo víc nájemců. Jen čtyři ale dotáhli soudní spor s Kolaříkem do konce. „Většinou se začnou bát, nechtějí znova popisovat trapnou situaci, se kterou nic nedělali. Nikomu se nechce do soudních tahanic,“ vysvětlil Ševčík.

ANETA ŚEDÁ