Rozsudky zněly podobně. „Odsouzený pouze uplatňoval svoji svobodu svědomí, kterou mu zaručovala ústava. Soud jej proto zprošťuje viny,” řekla předsedkyně senátu Věra Kůrková.

Obzvláště tragický je podle obhájce Lubomíra Müllera případ Barnabáše Kožára z roku 1951. Odsouzený trpěl tuberkulózou, soud jej však poslal do psychiatrické léčebny místo do specializované nemocnice. Mladíkovi nikdo neposkytl potřebnou péči a na následky tuberkulózy po pár měsících zemřel.

Případy odpíračů vojenské služby navrhl k přezkoumání ministr spravedlnosti. Dřívější soudní rozhodnutí podle něj porušovala zákon. „Tehdejší ústavou zaručenou svobodu svědomí senát vydáním rozsudku porušil,” uvedl státní zástupce Michal Basík.

Sněmovna. Ilustrační foto.
Škatulata kandidátů. Přeběhlíci mění tradiční strany za nové

Až k době Habsburské monarchie se vztahuje rozsudek zemřelého Oskara Koziela. Soud jej totiž odsoudil roku 1948, kdy stále platil Zákon o zločinech a přečinech. „Zákon sloužil císařské rodině, ochraňoval První republiku a soudilo se podle něj za Slovenského štátu. Nakonec si jím pomáhali za komunismu,” řekl Müller. „Odepření vojenské služby znamenalo neuposlechnutí vyššího řádu,” dodal.

Z šesti mužů, jejichž případy řešil soud, již pět nežije. „Bylo by hezké, kdyby se alespoň pozůstalým dostalo zadostiučinění, že jejich příbuzní nebyli zločinci, jak to tehdy prezentovaly státní orgány,” uvedl obhájce.

Lidé byli odsouzeni i několikrát za stejnou věc. Tehdy dvacetiletého Štefana Machálika poslal soud na tři roky do vězení. Následně pracoval v uranových dolech. Když se vrátil, dostal další čtyři roky vězení. „Někoho odsoudili, zavřeli, pustili. Pak jej znovu odsoudili a zavřeli. Někteří byli až čtyřikrát ve vězení za stejný čin,” vysvětlil Müller.

Ilustrační foto
Louže krve, chybějící článek prstu. Muž s 3,7 promile se zranil na stavbě

Rovněž uvedl, že se na Machálika vztahovala amnestie prezidenta z roku 1960. Čtyři roky vězení, které dostal později, tedy neodseděl celé. Situaci zvládl a zemřel v šedesáti letech roku 1993.

Soudy v devadesátých letech řešily požadavky o navrácení trestní bezúhonnosti odsouzeným. Jedním ze tří mužů, kteří zažádali o zproštění viny, a dosud jediným žijícím je Vladimír Kohút. „V těchto třech případech bylo soudní řízení nedůsledné. Senát trest zrušil, ale vinu ponechal. Morální stránka tedy zůstala nerozhodnutá,” popsal obhájce.

Tyto případy poslal Nejvyšší soud nástupnickému soudu, kterým je nyní Městský soud v Brně. Nemohl totiž sám v řízení rozhodnout o zproštění viny.

ELIŠKA POSPÍŠILOVÁ

Zneužil bezbrannosti svého pětiletého syna a donutil ho, aby ho rukou sexuálně uspokojil, tvrdí obžaloba. Otce dítěte poslal ve středu brněnský krajský soud na pět a půl roku do vězení.
Pětiletého syna otec znásilnil, potvrdil soud. Muž trvá na tom, že je nevinný