Jednoho večera ji manžel napadl nečekaně v koupelně. Nahou. „Ranilo mě to psychicky. Musela jsem odejít, hlavní důvod byl pud sebezáchovy," říká Julie, která je stále ještě v rozvodovém řízení.

Odchodem její trápení neskončilo. „Neměla jsem žádné peníze. Musela jsem si sehnat několik prací najednou, abych měla z čeho žít," říká. Podepsalo se to na jejím zdravotním stavu, přepracovaná žena se zhroutila.

Jejímu zdraví nepřidala ani nová láska. „Bohužel jsem narazila na muže, který byl v podstatě stejný. Taky mě týral a bil," popisuje Julie. Musela opět sbírat odvahu a sílu na to odejít a začít znovu.

Nakonec jí nejvíc pomohla terapie, které ze začátku nevěřila. „Uvědomila jsem si, co vlastně prožívám a hlavně, že si to nezasloužím, že to není moje vina," přiznává.

Stalking

Podobný příběh zažila paní Hana. Vyřešit jí jej pomohla až organizace Bílý kruh bezpečí, věnující se obětem trestných činů. Žena se stala obětí takzvaného stalkingu. Bývalý přítel, který neunesl rozchod, ji neustále obtěžoval a pronásledoval. „Pokřikoval na mě na ulici a posílal urážlivé maily mé rodině, zaměstnavateli a kolegům," popisuje Hana.

Nejednou se stalo, že na ni čekal před domem nebo na ni v noci zvonil a budil tím ji i celou rodinu.

Když se žena rozhodla jít na policii, neuspěla. „Nepomohli mi a všechno pokračovalo dál," říká.

Vše skončilo až po dvou letech tříletou podmínkou pro stalkera. „Později jsem zjistila, že to stejné dělal přede mnou dalším třem ženám," upozorňuje Hana.

Součástí trestu bylo i odškodné, které však muž, který ztrpčoval paní Haně život, neplatí. „Hlavně, že to je celé za mnou," poznamenává žena.

BARBORA TICHÁ