Potyčka se odehrála ve výtahu. Uściński svého soka ramenem zatlačil do výtahu, načež se oba muži začali rvát. „Létaly pěsti. On mě pak kousl do prstu a dostal do kravaty. Měl jsem rudo před očima. Sáhl jsem po noži, který jsem s sebou vždy nosil, a začal s ním mávat. Nebyl v tom úmysl zabít. Byl jsem úplně na dně. Chtěl jsem mu jen rozbít hubu. Neskutečně toho celého lituji. Mrzí mě to," vypověděl Uściński.
Výtah mezitím muže převezl do čtvrtého patra. Tam zraněný muž vyběhl ven. „Všiml jsem si, že mám celý svetr od krve a dal se na útěk," řekl.
Uściński se za ním vydal, avšak po chvíli zastavil. „Uvědomil jsem si, co se stalo. Vyšel jsem ven, zapálil si a zavolal na sebe policii. Zraněného jsem pak nikde neviděl, jinak bych volal záchranku," popsal obžalovaný.
Incidentu předcházely dlouhodobé konflikty Uścińského a jeho přítelkyně. Partneři se často hádali, scházeli se a rozcházeli. V posledních letech se přeli o svou nezletilou dceru.
Situace vygradovala nevěrou a pokusem o vraždu. Uściński si přitom za stejný trestný čin už odpykával tříletou podmínku. „Obžalovaný nezvládá emoce. Buduje si závislost na vztazích. Jedná impulzivně," uvedla soudní znalkyně Jana Zimolová.
Obhajoba požadovala, aby soud čin posuzoval jako ublížení na zdraví. Ten však nevyhověl. „Obžalovaný už ten samý čin jednou spáchal. Stejně tak poškozeného bodl třikrát do krku. Ten žije jen díky rychlé lékařské pomoci a štěstí," líčila v rozsudku soudkyně Jaroslava Bartošová.
Rozsudek není pravomocný, státní zástupce i Uściński si nechali lhůtu na odvolání.
