Slušné vystupování, elegantní šaty a luxusní limuzína. Zbraním, které používal Jan Trojan, podlehly podle žaloby přes dvě desítky věřitelů. Vypůjčil si od nich přes třináct milionů korun. Přestože sliboval zhodnocení vypůjčených peněz, skutek utek. Žaloba Trojana viní z podvodu, za nějž může strávit až dvanáct let ve vězení.

„Honzu znám od jeho sedmi let. Jeho tátu ještě déle. Před dvěma roky ke mně přišel Trojan mladší a řekl, že potřebuje padesát tisíc korun. Prý chce dokoupit nějakou sbírku obrazů. Dal jsem mu jen dvacet tisíc, protože jsem víc neměl,“ řekl Karel Boudný, který je jedním z podvedených.

Trojan u něj vzbudil důvěru i tím, že mu dal do zástavy obraz. „Tvrdil, že má hodnotu přes čtyři sta tisíc. Potřeboval další peníze a já mu je stále půjčoval. Až později mě došlo, že mě vodí za nos,“ povzdechl si Boudný, kterému nakonec poradil Trojanův otec, aby se obrátil na policii. Obraz, který dal Boudnému Trojan mladší do zástavy byl originál od slovenského malíře Jana Hály Žně pod horami. Na Slovensku má údajně vyvolávací hodnotu při galerijních aukcích nejméně sto padesát tisíc korun. Tedy nikoliv čtyři sta tisíc, jak Trojan Boudnému napovídal.

Trojan ovšem tvrdí, že veškeré půjčené peníze vrátí. Všem a do posledního padesátníku. „Nechtěl jsem nikoho podvést. Všechno splatím. Hned co vyřídím pozůstalost po otci,“ kál se Trojan v soudní síni. V současné době nemá peněz nazbyt, ale jeho jmění může být obrovské. Jeho otec, který zemřel loni na podzim, měl totiž velkou sbírku obrazů a několik nemovitostí. Pokud by Trojan majetek opravdu prodal, zřejmě by splatil část z třináctimili­onové škody.

Podle žaloby byli někteří věřitelé až neuvěřitelně naivní. „Obžalovanému půjčili několikrát. A to i přesto, že jim první dluhy nevyrovnal,“ upozornila státní zástupkyně Vladimíra Novotná. Například Trojanův kamarád Radek Tříletý vyplatil muži jeden a půl milionu. „Jeho matka mu dala dokonce o milion víc,“ uzavřela Novotná.

Za svou naivitu se styděl i Radek Zamazal. Trojanovi půjčil nejprve tři sta tisíc korun, pak šest set tisíc a nakonec další půlmilion. „Vždycky mě přesvědčil, že peníze použije na nákup vzácných obrazů. A až prý je obratem vydraží, dostanu peníze zpátky i s tučným úrokem. Manželka říkala, že jsem naivní. Měla pravdu,“ prohlásil Zamazal v soudní síni.

Obrazy za miliony

Jan Trojan mladší není v prostředích soudních síní neznalý. Poprvé se společně s dalšími čtyřmi muži objevil v budově brněnského krajského soudu loni na jaře. Podle žaloby se domluvil se svým otcem a založil výnosný obchod s falzy. Pomáhat jim při tom měl důchodce Antonín Břímek a učitel Josef Sedlák.

Do oběhu se padělatelskému gangu podařilo dostat bezmála sto padesát obrazů. Padělky, se kterými gang obchodoval, byly natolik zdařilé, že je nerozeznali ani odborníci.

Z malování podvrhů bylo podezřelých několik umělců. Přišlo se na jediného – Libora Prášila. Ten se stal během procesu slavným, znalci jej považují za geniálního. Už dříve tvrdil, že při malování do něj vstupoval duch malíře Jana Zrzavého. Díky tomu mohl malovat jeho rukopisem vlastní náměty. Ty opatřil podpisem a prodal Trojanovi za pět až patnáct tisíc korun, podle velikosti.

Verdikt brněnského krajského soudu byl mírný. Trojan dostal tři roky vězení, zbytek gangu vyvázl s podmínečnými tresty. Rozsudek zatím není pravomocný. Po odvolání obou stran procesu se jím zabývá Vrchní soud v Olomouci. Konečný verdikt ještě neučinil.