Po čtyřech účastech letos sledujete olympijské dění jen z domova. Je to velký nezvyk?
Musím říct, že ráno, když jsem začínal sledovat závod, tak jsem byl trošku nervózní. Bylo to jiné. Zažil jsem to, už když začala sezona. Všichni odjížděli a já byl doma. Je to nové, jiné a svým způsobem zvláštní. Takhle jsem se ale rozhodl, takže to tak je.

Čemu se teď po biatlonové kariéře věnujete?
Dělám dvě věci. Značce kol Levit pomáhám s ambasadorstvím. Je to nová značka, tak se snažím, aby se dostala mezi lidi. Pak dělám s jedním známým projekt, který představuje skialpinismus. Máme myšlenku, že bychom chtěli pomoci lidem, kteří si nemůžou výbavu dovolit. Když si lidé kupují nové vybavení, tak by se jejich staré dalo takhle využít. Děláme ukázky pro školy, určitou osvětu a představení tohoto sportu.

Po pražském metru se proháněli olympionici. Roman Šebrle se navlékl do brankářské výstroje.
Příští stanice: Národní hrdost. Po pražském metru se proháněli olympionici

Olympiádou ale zjevně stále žijete. Zapojil jste se i do akce v pražském metru, která měla za úkol podpořit české olympioniky.
Tím, že jsem skončil nedávno, je to pro mě zvláštní. Znám navíc lidi, kteří to pořádají, protože Prazdroj je dlouhodobým partnerem olympijského týmu. Člověk to tak má, když je u sportu dvacet let. Olympiáda je navíc speciální, tak proč se do toho nezapojit.

Kolik tipujete, že čeští sportovci přivezou z Pekingu medailí?
Volal jsem si s kluky z týmu, kteří tam jsou. Bavil jsem se s naším fyzioterapeutem, který byl opravdu hodně optimistický. Říkal osm. To pro mě bylo hodně velké číslo. Já říkal tak tři čtyři. Já ale nerad říkám, jak to bude. Přeju jim, aby se jim dařilo, aby předvedli svoje maximum. Kolik z toho bude medailí, uvidíme.

Bude nějaká medaile z biatlonu?
Věřím v to. V prvním závodě to bohužel nevyšlo. Mají to těžké. Když jsem poprvé viděl střelnici, tak musím říct, že je to šílená loterie. To není nic příjemného. Závodníci tam trénují už týden, ale je to pořád nahoru dolů. Jednou to jde a podruhé ne. Přeju jim, aby se to uklidnilo a dalo se tam závodit trošku normálně.

Markéta Davidová na olympijských hrách v Pekingu
Davidová dostala špatné lyže. Takhle bezmocně jsem se ještě necítila, přiznala

Vy se svými kolegy jste rozjel v Česku biatlonové šílenství. Současná generace závodníků bude mít asi hodně těžké na to navázat, že?
Bohužel je tomu tak. Já jsem hrozně rád, že jsem mohl to šílenství zažít. Bavil jsem se tady s Katkou Neumannovou o olympiádě v Turíně a říkala, že tehdy o biatlonu skoro nevěděla. Běžecké lyžování bylo na vrcholu. Já byl u toho, když se dařilo, a bylo to skvělé. Teď to mají závodníci těžké. Je to tak ale v každém sportu. Generace závodníků, kteří jezdili se mnou, ať už to byla Gábina Soukalová, Jarda Soukup, Michal Šlesingr, nebo Verča Vítková, skončila a je teď je potřeba vydržet. Věřím, že zase přijdou další. Máme Markétu Davidovou, která je mistryně světa z loňska. Její výsledky jsou skvělé. Přeju všem, ať se jim na olympiádě daří.

Olympiáda je pro řadu sportovců naprostým vrcholem. Čím je podle vás tak speciální?
Pro mě bylo krásné, že na olympiádě se často stává, že tam překvapí závodníci, kteří nejsou úplní favorité. Favorité jsou pod takovým tlakem, že pak je tam prostor pro překvapení. Já měl v Soči asi nejlepší formu v životě, střeleckou určitě. Pro mě to byla využitá šance.

Rychlobruslařka Martina Sáblíková na hrách v Pekingu zopakovala na trati 3000 metrů čtvrté místo z Pchjongčchangu.
Kousek od medaile. Sáblíková při svém prvním vystoupení v Pekingu dojela čtvrtá

Jaké sporty kromě biatlonu si v televizi nenecháte utéct?
Určitě budu sledovat běžecké lyžování a baví mě skoky na lyžích. Teď se nám moc nedaří, ale samotný sport mi přijde fajn. Mám ho rád. Určitě budu sledovat i hokej. Jsem ale fanoušek všeho. Aspoň chvíli se kouknu na jakýkoliv sport. Nerad bych na někoho zapomněl.