České děti jsou tlusté. Pandemie koronaviru dlouhodobý trend ještě posílila

„Dříve měly děti alespoň minimum pohybu při cestě do školy a ze školy a v hodinách tělesné výchovy, část z nich pak při kroužcích nebo i při sportovních aktivitách s rodiči. Toto všechno na rok téměř úplně odpadlo,“ vysvětluje lékař. Domácí nudu, stereotyp a nezáživnou distanční výuku tak děti často rozbíjely i pověstnými nájezdy na ledničky nebo spíže se sladkostmi.

Děti musí pochopit, proč jíst zdravě. Podívejte se na jídelníček od specialistky

Rady dětem i rodičům

Za tloušťkou českých dětí ale nestojí jen pandemie. Tloustnou totiž dlouhodobě. Vývoj obezity a nadváhy u dětí sleduje i Český statistický úřad (ČSÚ), který provedl srovnání dat z let 1996 až 2016. Výsledky ze 46 pediatrických ordinací napříč republikou dokládají dlouhodobý negativní trend jednoznačně.

„Procento dětí s vyšší hmotností mezi lety 1996 a 2011 stouplo o sedm procentních bodů, přičemž podíl obézních dětí se v tomto období téměř zdvojnásobil,“ uvádí statistici ve studii Zdraví dětí 2016.

Do roku 2016 se množství dětí s nadváhou ve srovnání s dvěma uplynulými dekádami zvedlo o další tři procenta. V roce 2016 pak ČSÚ uvádí, že nadváhou a obezitou trpí osmnáct procent dětské populace. Náchylnější k vyšší váze jsou nepatrně více chlapci, než dívky.

Dětské ordinace se také shodly na tom, že obezita způsobuje zdravotní komplikace už i malým pacientům. „Děti s nadváhou a obezitou mají ve srovnání s dětmi s normální hmotností vyšší hodnoty některých složek lipidového spektra, zejména HDL cholesterolu a triglyceridů a mají častěji zvýšený krevní tlak. U obézních dětí byly hodnoty v pásmu hypertenze zjištěny pětkrát častěji,“ doplňuje studie.

Děti potřebují hořčík i fosfor

Rady dětem i rodičům

Tlusté děti mají také od útlého věku více problémy s pohybovým aparátem a vadným držením těla. Důvody, které vedou k obezitě jsou podle odborníků jasné. Energetický příjem vysoce převyšuje výdej. České děti se málo hýbou a špatně jedí. Často si přitom na tloušťku zadělávají úplně zbytečnými návyky.

„Například u deseti až jedenácti procent českých dětí byla zaznamenána nadměrná konzumace energetických nápojů,“ potvrzuje Michal Kalman, hlavní řešitel české části Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC).

Klíčová role rodičů 

Role rodičů je přitom u nápravy zlozvyků klíčová. Často jsou to ale právě oni, kdo selhává nejvíce. „Obezitogenní prostředí je klíčové, pokud jsou oba rodiče obézní, je pravděpodobné, že obézní bude i dítě,“ pokračuje Kalman. Rodiče by také měli sledovat, zda má dítě dostatek pohybu a dobré stravovací návyky a včas zasáhnout.

Velký vliv v této intervenci ale hraje i socio-ekonomický status. Podle výzkumu české HBSC se vyšší počty obézních dětí objevují u sociálně slabších rodin. Koreluje to i se sociální strukturou regionů. Nejvíce tlustých dětí, až 27 procent z celkového regionálního počtu, žije v Ústeckém kraji. Naopak v Praze, která je hodnocena jako region s nejvyšší životní úrovní, je to jen 22 procent.

Šárka Francírková: Nejhorší je cítit dusno a nevědět, o co jde

Rady dětem i rodičům

„V hůře situovaných rodinách se častěji na stolech objevují sladké limonády, kolové nápoje,“ popisuje Michal Kalman. Ač je to možná zvláštní, značkový sladký nápoj, který není nijak levný, je v některých rodinách známkou prestiže.

„Z celoevropských výzkumů je patrné, že čím se v Evropě dále posouváme na východ, je tento jev zřejmější. Naopak třeba ve Skandinávii či Holandsku se na stolech v rodinách objevuje běžně voda,“ popisuje Michal Kalman. To samé se pak týká sladkých tyčinek a podobně. Pandemie pak podle odborníků mezi obezitou dětí ze sociálně slabšího a silnějšího prostředí rozevře nůžky ještě více.