„Horší to je v Ústeckém kraji a části krajů Středočeského, Karlovarského a Plzeňského, kde se nedočkali nadprůměrných srážkových úhrnů, které byly například v Moravskoslezském kraji spojené s povodněmi,“ řekl Deníku Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho, jenž se mapováním sucha dlouhodobě zabývá.

Oteplování se nevyhneme

„I na vydatnosti podzemních vod je vidět, že právě tam máme asi největší problém,“ konstatoval Trnka. Jak moc deštivý rok ale letos můžeme čekat, zatím vědci předpovědět nedokážou. „Vzpomeňme na loňský duben, který naznačoval další extrémně suchý rok. A nakonec byl zbytek roku z hlediska srážek nadnormální,“ uvedl pro Deník rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. „V tomto smyslu vidím první čtvrtletí tohoto roku optimisticky,“ poznamenal.

Dlouhodobé prognózy ohledně sucha totiž nijak příznivé nejsou. Klimatické modely očekávají, že podnebí v Evropě bude teplejší, na jejím severu vlhčí a na jihu sušší. „My jsme někde mezi tím jako šunka v sendviči, takže budeme bohužel od obojího zažívat to nejhorší,“ obává se Trnka. Češi se proto podle něj musí připravovat na větší sucha i na velké povodně. „Podle některých odhadů ty extrémní srážky mohou být ještě horší než dosud,“ míní.

Kritickému nedostatku vody kvůli dlouhotrvajícímu suchu, který v nedávné minulosti postihl například jihoafrické Kapské Město, jsme se podle Trnky zatím vyhnuli díky dvěma okolnostem. Za prvé proto, že v uplynulých letech v Česku výrazně poklesla spotřeba vody. Související infrastruktura nicméně zůstala dimenzovaná prakticky na dvojnásobek této nynější spotřeby. „Dokáže nás tak zatím podržet i v situaci, kdy přijde skutečně mimořádné dlouhodobé sucho,“ vysvětlil Trnka.

Se suchem i povodněmi bychom se podle odborníků měli naučit žít.

„Bohužel ve chvíli, kdy sucho jako nyní skončí, tak už se považuje za vyřešený problém. Ale vyřešené to není, je to něco, co do střední Evropy klimaticky patří,“ připomněl Trnka.

Zemědělci se již dlouhodobě připravují na další suchá období. „Je třeba vyvrátit mýtus, že by v tomto ohledu byli pasivní,“ řekl Deníku prezident Agrární komory Jan Doležal. „Řada z nich již investovala do závlah. Nicméně ty se vyplatí jen s veřejnou podporou a také tam, kde je z čeho zavlažovat, a kde existuje vidina ekonomické rentability takové investice,“ míní.

Kombinace problémů může přinést hladomor

Téma sucha v české společnosti silně rezonovalo ještě před dvěma, třemi lety, Nyní je přehlušila aktuální koronavirová pandemie. „Je ovšem třeba ohlídat, abychom v delším horizontu boj se suchem nezanedbali,“ zdůraznil Sklenička. Ani nynější epidemie podle něj není žádnou „omluvenkou“ pro takové snahy.

„Děsím se situace, kdy by v budoucnu došlo ke kombinaci takovéto nebo horší pandemie s dlouhodobým suchem, v jeho důsledku i s nedostatkem potravin a hladomorem ve velké části světa,“ prohlásil Sklenička. „Proto chci krajinu, zemědělství i další sektory ekonomiky, ale také společnost jako celek, na tyto hrozby s dostatečným předstihem připravit,“ dodal.