Důvodem nejsou nepřekonatelné podmínky z německé strany, ale personální rošáda na ministerstvu dopravy. Pozice náměstka Jana Sechtera, jenž měl zmíněnou oblast na starost, se totiž zrušila. „Nyní je tedy nutné nově nastavit kompetence, které s přístavními územími v Hamburku souvisejí,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.

Termín vzniku vyjednávacího týmu, jehož členy by neměli být jen odborníci z ministerstva dopravy ale i dalších resortů, je zatím nejasný. „Onen meziresortní tým momentálně vzniká, jeho cílem bude sjednání prezidentské smlouvy. Její znění bude záležet na nalezení shody u obou stran. Proto v tuto chvíli nelze dohadovat, kdy bude dokončena,“ podotýká Brychta.

Se změnou maximálního rychlostního limitu se počítá v novele zákona o silničním provozu.
Řidiči se dočkají vyšší rychlosti na některých dálnicích i změn bodového systému

Česko v případě nalezení shody s německou stranou může získat výhodné území v přístavním městě Hamburk s názvem Kuhwerder Haufen. Oproti současným „českým“ přístavním územím Saalahafen a Moldauhafen, které získalo na základě dodatku k Versaillské mírové smlouvě tehdejší Československo v roce 1929 do své správy na 99 let s 50letou opcí, se jedná o území s přímým přístupem k moři a umožňující plutí lodí s ponorem do jedenácti metrů. Zároveň se jedná o území s velmi dobrým napojením na řeku Labe. To by mohlo v budoucnu zrychlit a také zlevnit přepravu zboží do Česka po „vodní“ cestě.

Výhodnost takové směny ostatně potvrzuje i studie zpracovaná Ředitelstvím vodních cest ČR (ŘVC). „Pokud se budou dopravovat například rozměrné náklady z Česka do zámoří, přepravují se několika říčními loděmi. Ty musí i vyčkávat s přepravou na vhodné plavební podmínky. Celý náklad je pak v námořním přístavu přeložen na jednu námořní loď,“ popisuje mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Nový český přístav

Nový přístav podle něj pomůže lepšímu uplatnění vnitrozemské vodní dopravy, která je ovlivněná kolísáním vody na Labi. „Zboží tedy bude dovezeno námořní lodí do přístavního území, kde se vyloží a naloží na říční lodě a naopak. Tento způsob manipulací je ekonomicky výhodný a rentabilní,“ dodává Bukovský.

Výhody nového přístavního území vnímají i rejdaři. Podle nich současné lokality, tedy Saalehafen a Moldauhafen už svými parametry neodpovídají dnešním potřebám moderní lodní dopravy. „Místo s lepším přístupem k moři tak bude nepochybně výhodnější,“ upozorňuje jednatel Evropské vodní společnosti Lukáš Hradecký.

Přístav v Hamburku. Ilustrační foto.
Česko chce mít přístup k moři. Začne jednat o výměně v Hamburku

Aby ke směně došlo, musí německá a česká strana najít společnou řeč v otázce investic do vybudování infrastruktury. Tedy v tom, co v novém přístavu zaplatí město Hamburk a co Česko. Mluvčí resortu dopravy Martin Brychta zároveň upozorňuje, že Česko by současná přístavní území opustilo až ve chvíli, kdy bude na novém území vybudována právě potřebná infrastruktura a přístav v provozu. Stejně tak by bylo zapotřebí vyřešit ukončení nájemní smlouvy se stávající firmou, která dvě „česká“ přístavní území fyzicky obhospodařuje, navíc za to Česku posílá roční provizi 210 tisíc eur (5,3 milionu korun).

Výměnu území navrhli před sedmi lety sami Němci. Ti na „českém“ přístavním území v Hamburku zvažovali vybudování olympijské vesnice při své kandidatuře o pořadatelství letních olympijských her. Z toho nakonec sešlo. Z plánované směny nikoliv. Jen místo olympijské vesnice tu městská část Hamburku plánuje vystavět bytové čtvrtě s kancelářemi a také metro.