Musela jsem volit mezi jídlem a kroužky. Pomoc snad spadla z nebe, líčí matka

„Mám dvě dcery, sedm a deset let, a jako samoživitelka jsem začala poslední půlrok zápasit s penězi. Člověk aby čaroval, když chce vše zaplatit. Jestliže stojí otázka ‚Jídlo, nebo kroužky?‘, tak co můžete dělat, než je zrušit?“ vypráví šestatřicetiletá Kateřina z Brna. „Začala jsem s holkama chodit více do přírody, ale není to ono, chybí jim kamarádi, co na kroužcích měly. Zpráva o tomto projektu mě nadchla, a hned jsme se registrovaly,“ pokračuje.

Jedna dcera se tak vrátí do tanečního kroužku a druhá do akvaristického, obě u nich v Domě dětí a mládeže.

Ke vzniku projektu vedl oba iniciátory mimo jiné průzkum agentury Ipsos zveřejněný na konci srpna. Ten ukázal, že téměř tři čtvrtiny rodičů musí kvůli zvyšujícím se cenám energií a potravin omezit výdaje spojené se školou. Volnočasové aktivity a kroužky plánovala pro své potomky méně než polovina oslovených rodičů, loni přitom na stejnou otázku odpovědělo kladně 70 procent respondentů.

Část rodičů si připlatí za dětské skupiny. Stát zvýšil limit na školné

K finanční pomoci s volnočasovými aktivitami motivoval organizátory také výzkum agentury PAQ Research z července 2022. V něm dvě třetiny respondentů z řad ukrajinských uprchlíků uvedlo, že se jejich potomkům příliš nepovedlo začlenit do českého kolektivu.

Výzkum PAQ ResearchZdroj: se svolením PAQ Research

„Důvodem je i to, že se jen 20 procent ukrajinských dětí účastní kolektivních sportovních aktivit a 13 procent uměleckých kroužků s dalšími dětmi. To může omezovat socializaci, duševní pohodu i učení jazyka. Mezi ukrajinskými rodiči je přitom po volnočasových aktivitách velká poptávka,“ řekl k výzkumu šéf agentury PAQ Research a sociolog Daniel Prokop.

Pomoc uprchlíkům i českým školákům 

Jak uvedl ředitel Nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška, původním impulsem ke vzniku projektu byla právě jejich snaha napomoci integraci dětí ukrajinských uprchlíků mezi své vrstevníky. „Nicméně aktuální ekonomická situace i dosavadní průzkumy nám ukazují, že i čeští rodiče by tuto pomoc mohli přivítat, aby svým dětem i nadále dopřáli chodit do oblíbených kroužků. Zároveň nás dlouhodobě trápí, že určitá skupina dětí je z mimoškolních aktivit, které mají důležitý vliv na jejich fungování, vyloučena,“ dodal.

Ředitel kanceláře České rady dětí a mládeže Ondřej Šejtka vidí jako velkou výhodu projektu v tom, že příspěvek dva tisíce korun lze využít na různé typy nákladů. „Někde z něj rodiče uhradí část členského příspěvku, jinde zase náklady na víkendovou výpravu nebo soustředění. Lze ho však použít i na nákup potřebného materiálu nebo vybavení, ať už krosny, florbalové hokejky nebo olejových barev, podle toho, jaký kroužek dítě navštěvuje. Vždy je to na dohodě poskytovatele a rodiče,“ sdělil Šejtka.

O 200 korun více. Přídavky na dítě se od ledna zvýší, schválila sněmovna

Soňa Polak, která má v Radě na starosti komunikaci, uvedla, že například řešili případ chlapce, jenž dělá v Sokolu karate. Kroužek se jeho rodičům ještě podařilo uhradit, ale už neměl na to, aby s oddílem jezdil o víkendech na zápasy. Tyto výdaje si nyní hradí z příspěvku. Podobně se to má i s dětmi, jimž maminky ještě dokázaly zaplatit členství v turistickém oddíle, ale už neměly na uhrazení funkčních nepromokavých věcí na výpravy.

„Na začátku roku mi máma půjčila, abych svým dvěma dětem zaplatila aspoň po jednom kroužku. Předtím měl každý tři. Ale nevím, jak bych jí peníze vrátila bez této pomoci. Ta mi snad spadla z nebe, líčí Anežka, matka samoživitelka z Ústí nad Orlicí.

Podobně se ulevilo i mamince Petře z Kroměříže. „Jsem moc ráda, že syn bude moci zas chodit na florbal. Byl v tom hodně dobrý, takže je fajn, že se bude dál rozvíjet a ne si jen kopat do míče na dvoře,“ říká s vděčností v hlase.