Kliknutím zvětšíteSedmý červenec 1961 v Havířově vypadal jako každý jiný běžný den. V dole Dukla ten den pracovalo 338 lidí. Zpočátku se jejich směna nijak nelišila od jiných. Kolem půl čtvrté si ale horníci všimli zápachu. Jako by se něco pálilo. Nikdo netušil, že v osudnou chvíli ručičky hodinek právě začaly odpočítávat poslední minuty života pro 108 lidí.
Neštěstí v dole Dukla se stalo čtvrtým nejhorším v dějinách naší republiky. A vůbec nejstrašnějším po druhé světové válce. Stačilo přitom málo a ztráty na životech mohly být mnohem menší. „Nemuselo k nim dojít, kdyby byli všichni lidé z ohrožených úseků včas odvoláni, tedy nejpozději po prvním zjištění kouřů, a kdyby se lidé pracující v osmé sloji ihned odebrali do čerstvých větrů,“ uvedli později vyšetřovatelé.
Na počátku všeho stála náhoda. „Ke konci ranní směny asi v jednu hodinu odpoledne došlo pravděpodobně k náhodnému spuštění pohonu pásového dopravníku. Zřejmě nevědomým nárazem procházejícího horníka do automatizačního prvku a přitlačením víčka spouštěče,“ popisuje začátek všeho specializovaný server Zdař Bůh.
Samotný požár, který vznikl zablokováním dopravníku a pálením pryže, ještě nemusel nutně být fatální. Zde ale zapracovala další série náhod, která vyústila v katastrofu. Předně si kromě zápachu pálící se pryže nikdo vzniku požáru nevšiml. Dopravník totiž měl sloužit pro nově vybudovanou 11. sloj. V té se ovšem tehdy ještě netěžilo. Nikdo si rovněž neuvědomil, že mezi 11. slojí a 8. slojí, kde naopak pracovalo 103 havířů, už bylo zřízeno větrné spojení. Chyběly ale bezpečnostní dveře, které by zabránily šíření kouře.
O těchto spojeních nikdo z pověřených osob nevěděl, a tak se jedovatý kouř rychle šířil do 8. sloje plné lidí. Revírník, vyslán zjistit, odkud pochází zápach, po jeho příčinách nepátral dostatečně. A dispečink zase připomínky o něm nebral tak vážně na to, aby muže z 8. sloje poslal zpět na povrch. „Dispečer, který měl okamžitě poslat lidi z dolu, tohleto zanedbal. Osmadevadesát lidí, kteří byli v 8. sloji, se ještě mohlo vlastníma silama zachránit,“ připomněl v dokumentu České televize Osudové okamžiky záchranář Petr Faster. Kombinace více pochybení se ukázala jako doslova vražedná.
Důl se proměnil v peklo
Záchranáři byli k šířícímu se kouři přivoláni až dvě hodiny poté, co horníci poprvé zaznamenali podezřelý zápach. Ve stejnou dobu dostal dispečink hlášení, že kouř pronikl do 8. sloje. Pro muže z ní už ale bylo pozdě, i když byl vydán příkaz k opuštění prostor. „Havíři již nestačili dosáhnout čerstvých větrů z 3. patra, neboť byli zaskočeni proti nim se valícími hustými dýmy, které úplně přívod čerstvých větrů z 3. patra zastavily. Zachránili se pouze dva lidé, kteří přijeli přiotráveni po páse,“ uvádí server Zdař Bůh.
Důl se postupně proměnil v hotové peklo. Hasiči neměli šanci dostat rozsáhlý požár pod kontrolu. Kvůli silnému zakouření a úniku páry navíc záchranáři postupovali jen velmi pomalu. „Záchranáři, kteří se tam vydali, neviděli ani na vlastní prst, byla tam nulová viditelnost,“ řekl již dříve pamětník z dolu Dukla Jan Bardoň.
Kam se záchranáři dostali, nalézali už jen mrtvá těla horníků z 8. sloje. „Teprve pět minut před sedmou večer byl dán příkaz ke spuštění merkaptanové signalizace pro odvolání všeho důlního osazenstva,“ píše web Zdař Bůh. Zachránilo se téměř 300 havířů.
Sto osmi lidem už pomoci nešlo. Mezi šestou a osmou se sjela havarijní komise. Ta sice s rozhodnutím váhala, začaly ale panovat obavy ze vzniku mnohem větší katastrofy. „Po hlášení průzkumů z 8. sloje, že možnost záchrany lidí je vyloučena, neboť nikdo nejeví známky života, bylo vzhledem k relativně vysokému nebezpečí možného výbuchu doporučeno urychleně požářiště uzavřít,“ uvádí web Zdař Bůh.
Na uzavření požářiště stovky záchranářů začaly pracovat před půlnocí. Než jej zcela izolovali, trvalo to další den a půl. Bylo jasné, že pokud vůbec ještě někdo z havířů v 8. sloji žil, nyní už nemá šanci. V fobě, kdy záchranáři stavěli pomocí pytlů s pískem hráze, už s největší pravděpodobností nikdo z uvězněných mužů nežil.
Jen pár let vězení a podmínka
Před soudem rok po katastrofě stanulo celkem devět lidí. Ředitel dolu, výrobní náměstek, vedoucí výroby, bezpečnostní technik, dispečer, revírník, vedoucí perspektivního plánování, předák a zámečník. Dvouletý trest odnětí svobody si vyslechli pouze dispečer a výrobní náměstek, ředitel pak dostal podmínku.
Největší důlní neštěstí od druhé světové války před několika lety připomněl hraný celovečerní film režiséra Davida Ondříčka. V hlavních rolích snímku Dukla 61 se představili Marek Taclík, Martha Issová, Oskar Hes a Antonie Formanová. „Náš dvojfilm vznikal především s velkým respektem k události samotné, k jejím obětem a pamětníkům,“ uvedl před premiérou kreativní producent Michal Reitler.
12
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
