Kanál Odra vypadá z Bohumína jinak. Město nechce přijít o svou nejkrásnější část

Před více než sto sedmdesáti lety se rada města, které je dnes městskou čtvrtí s názvem Starý Bohumín, usnesla, že nechce, aby přes něj šla železnice.

Proto byla postavena o několik kilometrů jižněji, kde potom v původně bažinatém terénu vyrostlo kolem nádraží a tamních průmyslových podniků nové město. Ze Starého Bohumína je tak dnes Bohem zapomenuté předměstí, jehož slávu připomíná malebné náměstí s bývalou bohumínskou radnicí a secesní restaurací. Po sto sedmdesáti letech stojí před Bohumínem nové dilema. Jak se postavit k navrhovanému splavnění Odry, prvnímu malému kousku kanálu Labe-Odra-Dunaj.

Přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe terčem kritiky. Rozhodnutí vědci odsoudili

Zdejší starosta a také senátor Petr Vícha (ČSSD) stojí v čele města přes čtvrt století a kolem splavnění Odry už mnoho zažil. „Je důležité, aby se o tom, co bylo schváleno, mluvilo přesně. To není žádný kanál Dunaj-Odra-Labe, to je projekt splavnění Odry od polské hranice do Ostravy,“ říká Vícha.

Když dojde na splavnění řeky, položí starosta na stůl mapu s červenými nákresy variant vedení kanálu. „Pro nás je jednoznačná jedna věc, nesmí dojít k narušení území meandrů Odry,“ říká. A ukazuje na klikatící se řeku na sever od města před soutokem s Olší.

Toto chráněné území je nejkrásnější částí Bohumína, který se sám změnil ze začouzeného průmyslového města v příjemné místo k životu plné zeleně. V letní sezoně se asi sedmikilometrovým úsekem meandrů s malými písčitými plážemi plaví vodáci. Díky česko-polskému projektu z peněz EU je tu nová půjčovna lodí.

„Lodě jsou zdarma, stačí si je zarezervovat v půjčovně,“ říká mluvčí radnice Lucie Balcarová. Vzhledem k plánům na kanál pro velké lodě, je absurdní, že vodáci v létě bojují s nedostatkem vody a na některých úsecích musejí někdy lodě tahat.

Vedle zachování meandrů je pro Bohumín z hlediska dalšího rozvoje města zásadní, aby se rozhodlo, kudy kanál povede.

Přípravy kanálu Dunaj-Odra-Labe mohou začít. Vláda chce dát 15 miliard

„Podívejte se na mapu, tady je dálnice, tady je vysokorychlostní železnice a tady dvě možné trasy vedení kanálu. Jak se pak má město rozvíjet?“ hartusí Vícha.

Oproti současné východní variantě po českém území, která by ohrozila rozvoj infrastruktury města, například čističku, preferuje Bohumín variantu západní, která vede poli po polském území, neohrozí meandry a je výrazně kratší. „Asi by na ni muselo Česko Polákům něco přispět, ale byla by to varianta nejlepší. Doufáme, že se o tom rozhodne brzy,“ uvádí i vzhledem ke stavební uzávěře na území, kudy má procházet ona delší východní varianta.

Hra o miliardy od EU

Zatímco kvůli českou vládou schváleným patnácti miliardám na splavnění Odry do Ostravy je Česko na nohou, v Bohumíně, prvním městě na plánované trase, je klid. „My jsme neutrální,“ říká Vícha.

Podobně laxně přistupují ke kanálu obyvatelé města. „Toho už se namluvilo,“ říká postarší Bohumíňák před místním nádražím. „Hodně závisí na Polácích, ti to teď táhnou,“ říká Vícha.

Kanál nechceme! Memorandum proti D-O-L podepsaly desítky obcí

O tom, zda EU podpoří lodní dopravu po Odře do polského přístavu Štětín, rozhoduje, zda bude zařazena do seznamu transevropsky dopravních koridorů (TEN–T). Těch je na evropských řekách 42 tisíc kilometrů. A zda se EU rozhodne i tady emise snižující říční dopravu podpořit. Zatímco v případě Česka se jedná zatím „jen“ o to, zda EU zaplatí polovinu či více z oněch patnácti miliard korun, u polského projektu splavnění celé Odry a modernizace Štětína se jedná o mnohonásobně více.

Podmínkou je právě přeshraniční splavnění Odry do Ostravy. „S Polskem jsme zahájili jednání, abychom Odru dostali do sítě transevropských dopravních tepen Ten–T, a mohli tak na ni čerpat evropské peníze,“ přiznává i náměstek ministra dopravy Jan Sechter. Právě na penězích z EU do značné míry závisí, zda bude projekt realizován. „Promluvíme si o tom za deset let,“ říká starosta Bohumína.