Kliknutím zvětšíteKdo projíždí nebo prochází obcí Krásná Lípa na Chomutovsku, vidí ze silnice dva řopíky, objekty československého opevnění z konce třicátých let. To ale není všechno. Stačí udělat pár kroků za areál zaniklé vietnamské tržnice a spatří další. A další. Na Lorberově loučce vykukují hned další tři pevnůstky.
Hustota bunkrů v pohraničí začala v poslední době překvapovat i místní. „Člověk si ani neuvědomoval, že je řopíků okolo tolik. Když se začalo kácet v lesích kvůli kůrovci, tak najednou vyskakují,“ říká Milan Váňa, starosta obce Křimov, kam Krásná Lípa spadá.
S návratem řopíků na světlo vyvstává otázka, co s nimi. „Lidé chtějí, aby se k nim přistupovalo jako k památkám. Takže uvažujeme, že bychom je nějakým způsobem opravili,“ popisuje starosta. Obnova masy betonu ale nebude jednoduchá. „Rozhodně si nemyslím, že to je něco, co zvládneme sami. Aby to mělo smysl, je potřeba spolupracovat se spolky vojenské historie,“ domnívá se starosta.
Útočiště bezdomovců
Řopíky se aktuálně dají rozdělit do dvou kategorií. Buď jsou zachovalé a upravované, nebo slouží jako skládka. V Krásné Lípě mají příklady obojího jen pár set metrů od sebe. Bunkr nad motokrosovou dráhou má okolo sebe čistou zelenou plochu s pečlivě posekanou trávu, v prostorách střílny stojí dokonce hřbitovní svíčka. Objekt na druhé straně silnice nabízí úplně jiný pohled. Žádné dveře ani mříže, vnitřek pevnůstky je nemilosrdně zaházený odpadky a horoutextilií. Na blízkém stromu visí na větvi připíchnutý použitý prezervativ. „Do lesíků si tahají kunčafty prostitutky, do bunkrů chodí zase bezdomovci,“ zběžně komentuje místní obyvatelka. „O ten druhý se ale někdo stará, pravidelně vídám staršího pána, který tam seká,“ doplňuje.
Pohraniční vesnice vedou od devadesátých let tuhé boje a snaží se prostituci potírat. Provozovatelky nejstaršího řemesla se podařilo vyhnat z penzionů a salonů přímo v obcích. Došlápnout si na dostaveníčka v lesích a na loukách, včetně těch s řopíky, v podstatě nejde.
Pevnůstky jako zázemí bezdomovců a brlohy různých živlů mají silně v paměti obyvatelé velkých chomutovských sídlišť, jako jsou Písečná, Kamenná nebo Březenecká. Zástavba vznikla totiž přímo v místech, kde dřív řopíky stály. „V devadesátých letech pro nás byly docela strašákem. Lákalo nás se kolem nich ochomejtat, ale zakazovali to doma i ve školách. Říkali, že si tam narkomani chodí píchat drogy,“ vzpomíná třicátník Jan Palička.
Práce spolků
Varování měla skutečně opodstatnění. Část pevností obranné linie okolo Chomutova si hýčká spolek Muzeum československého opevnění z let 1936–1938 Na Kočičáku. Ten začal s obnovou pevnůstky na sídlišti Písečná před deseti lety. „Našli jsme tam i injekční stříkačky. Odvezli jsme sedm kubíků odpadu, ještě že nám město poskytlo kontejner,“ komentoval tehdy úklidové práce pro Deník Jiří Piramovský z Muzea Na Kočičáku. Nadšencům vojenské historie se povedlo obnovit už téměř dvacet pevnůstek.
Právě na spolcích nadšenců stojí záchrana nebo přímo obnova řopíků po celé republice. A zájem o ně je velký. Řopíky pravidelně nabízí ministerstvo obrany k odkupu. Za posledních pět let se jich prodaly v aukcích desítky. „Dlouhodobě o ně evidujeme vysoký zájem. Novými majiteli se většinou stávají fyzické osoby, mnohdy nadšenci do vojenské historie,“ popisuje mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová.
Ceny za nákup objektů se pohybují od několika málo po stovky tisíc korun. Velký ohlas vyvolal například prodej řopíku v Sedloňově na Rychnovsku, který se podařilo vydražit za sto padesát tisíc korun. „Úspěšná byla také aukce bunkru v Malých Heralticích, kde výsledná cena dosáhla pětašedesáti tisíc korun, či aukce řopíku ve Stadicích, který po třinácti příhozech získal vítěz za víc než sedmdesát tisíc,“ vypočítává Tesařová.
Zatím dosud nejdražší prodanou nemovitostí byl objekt v Šilheřovicích na Opavsku. Nový majitel ho loni v květnu vydražil za půl milionu korun.
13
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
