Po roztržce mezi bývalou ředitelkou Martinou Lehmannovou a přeživšími lidickými dětmi ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vypsal konkurs, jehož se zúčastnilo pět uchazečů: Eduard Stehlík, Jiří Nenutil, Bob Fliedr, Lukáš Bízek a Roman Hradecký.

Sedmičlenná komise, v níž zasedli například náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda, ředitel kabinetu Jan Chmelíček, vedoucí odboru kultury památkové péče Středočeského kraje Kateřina Pešatová či starostka Lidic Veronika Kellerová, ministrovi kultury doporučila ke jmenování dva finalisty, ředitele Středoslovenského muzea v Banské Bystrici Hradeckého a bývalého šéfa odboru válečných veteránů ministerstva obrany Stehlíka, který získal největší počet bodů.

„Převyšoval ostatní uchazeče znalostmi i vztahem k Lidicím,“ uvedl člen komise, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Až do dnešního odpoledne nebudeme výsledky řízení komentovat,“ sdělila Deníku mluvčí resortu Michaela Lagronová.

Spor o historii 

Starostka Lidic Veronika Kellerová našemu listu řekla, že Stehlíka vnímá jako „skvělého odborníka s největšími předpoklady ke zklidnění situace kolem památníku“. Dodala, že prvním krokem nového ředitele bude nepochybně obnovení spolupráce s přeživšími. Ti vyčítali bývalé ředitelce necitlivý přístup k jejich osudům a nekritické přijímání závěrů historika Vojtěcha Kyncla ohledně udání židovky Štěpánky Mikešové, jež zahynula v koncentračním táboře.

Loni napsali dopis pěti ústavním činitelům, v nichž je žádají o nápravu situace. Marie Šupíková, jedno z lidických dětí, v rozhovoru s Deníkem loni na podzim slíbila, že obnoví spolupráci s památníkem, pokud se změní jeho práce a přístup vedení. Na otázku, jak by měli ústavní činitelé na jejich výzvu reagovat, Marie Šupíková odpověděla: „Měli by se tím zabývat, něco podniknout a nenechat to jen tak být.“

Naopak Lehmannová společně s deseti zaměstnanci, kteří podali výpověď, míní, že nyní se památník vrátí k „normalizačnímu výkladu dějin“.

Lubomír Zaorálek se s lidickými dětmi několikrát sešel a ujistil je, že „pokud by s nimi tato instituce nekomunikovala a nepomáhala jim, ztrácí důvod existence“. Kellerová Deníku prozradila, že Marii Šupíkovou velmi „povzbudil jak rozhovor s ministrem Zaorálkem, tak krásný dopis od pana prezidenta Zemana“. Výběr nového ředitele vnímá jako zadostiučinění. „V Lidicích si pana Zaorálka velmi vážíme, což vyjádřilo 220 lidí v dopise, jenž končí slovy Děkujeme vám, pane ministře,“ konstatovala Veronika Kellerová, vnučka jedné z lidických žen.

Vrátit Lidice do podvědomí

Stehlík o svém příštím profesním angažmá nechtěl zatím hovořit, přesto Deníku naznačil, jakou cestou by se měl podle něj památník ubírat: „Velkým úkolem je vrátit Lidice do dějin a do povědomí České republiky jako obyčejnou českou vesnici se všemi chybami i přednostmi a oživit tváře a jména lidí, kteří se stali obětí obludného nacistického zločinu. Z důvodů mně ne zcela jasných se totiž chápou jako jakýsi betonový kvádr s nápisem Lidice, za nímž se ztrácejí osudy konkrétních lidí a jejich utrpení.“

Kromě udržování památky na povražděné obyvatele Lidic se podle něj musí pečovat o muzeum, sbírkové předměty, knihovnu a výtvarnou sbírku. „Dále je třeba rozvíjet dvě vědomostní soutěže, pěstovat vědeckou přednáškovou činnost, spolupracovat s partnerskými paměťovými institucemi Terezín a Bubny,“ dodal Stehlík.