Před osmi měsíci jste se rozhodli vstoupit jako juniorní partner do vlády Andreje Babiše. Udělali jste dobře?
Určitě. Měli jsme dvě možnosti, buď vyjednat účast ve vládě, prosazovat v ní náš program a jeho naplňováním přesvědčit voliče, kteří odešli k jiným politickým stranám, aby se k nám vrátili. Druhou variantou bylo pokusit se o restart z opozičních lavic.

Jsem přesvědčen a s tím jsem byl zvolen předsedou ČSSD že první alternativa byla správná, v čemž mě podpořila i členská základna v referendu. Možná mě trochu mrzí, že jsme příležitost nechytili za pačesy hned a tři měsíce jsme strávili diskusí o tom, jestli jsme se náhodou nespletli a nerozhodli se špatně.

Hlavně jste je strávili dohady o tom, nakolik váš ministr Petr Krčál opsal diplomovou práci a zda prosadíte Miroslava Pocheho na post ministra zahraničí. Nakonec jste vybojovali pět vládních křesel. Je jich opravdu tolik? Počítáte Miroslava Tomana do svého oranžového týmu?
Nepochybně, pan Toman je platným členem našeho ministerského výsadku a spolu jsme se dohodli, že vstoupí do sociální demokracie.

Neříkal jste to už před půl rokem?
Teď dozrála situace, že do ČSSD vstoupí.

Z vašich stranických řad totiž zaznívá, že právě v tomto resortu je spousta témat od kvality dovážených potravin přes ochranu vodních zdrojů až po kůrovcovou kalamitu, jež by mohla ČSSD prodávat jako svoji agendu, ale nečiní tak.
S panem ministrem Tomanem jsem mluvil před Vánoci a dohodli jsme se, že zvýší svoji mediální aktivitu. Zemědělství je právě tím resortem, kde by mohla být ČSSD víc vidět i v kontextu evropských voleb. Kdyby nebylo naší europoslankyně Olgy Sehnalové, dvojí kvalita potravin by se vůbec nestala evropským tématem. Ona donutila Západ, aby přestal s dvojími standardy.

Uvědomujete si, že o zásluze paní Sehnalové v tomto směru ví dohromady asi padesát sociálních demokratů?
Myslím, že to ví víc lidí, ale od toho je volební kampaň, abychom voličům vysvětlili, co naši europoslanci dělali, že třeba nebyli hvězdami bulvárních plátků, ale tvrdě pracovali a mají konkrétní výsledky. Ruku v ruce s aktivitami ministra zemědělství toto téma chceme silně hrát před evropskými volbami.

A co nevýraznost ministra kultury Antonína Staňka?
Nebyl bych tak příkrý, nastoupil do rozjetého vlaku rozpočtového vyjednávání a podařilo se mu bezprecedentně navýšit platy pracovníků v kultuře, kteří byli vždycky opomíjeni. Z kulturní sféry jsem vůči panu Staňkovi nezaznamenal kritiku, určitě by ovšem mohl být víc vidět.

Vidět byl na autogramiádě knihy Miroslava Grebeníčka o církevních restitucích.
To jsme si vyjasnili a už se to nebude opakovat.

S jeho odvoláním tedy nepočítáte?
Ne.

Zaznamenal jste spekulace, že si Antonín Staněk šel pro podporu za Milošem Zemanem a údajnou protihodnotou mělo být, že odvolá ředitele Národní galerie a nejmenovaného profesora Jiřího Fajta?
Mluvil jsem o tom s panem ministrem před i po té schůzce na Hradě, a nic takového tam v personální rovině nepadalo, tudíž nevidím smysl to dál komentovat.

Ptám se na průraznost ministrů ČSSD proto, že premiér Andrej Babiš na sebe denně strhává pozornost nějakým tématem. Zevnitř vaší strany se ozývají hlasy, že na jeho způsob provozování politiky neumíte reagovat.
Kdo to říká?

Zdroje neprozrazuji. Ale opírá se to o skutečnost, že v některých průzkumech má ČSSD pětiprocentní preference.
V některých 12 a půl, musíme se na to dívat vyváženou optikou. Jestli si někdo myslí, že umíme zázraky na počkání, tak neumíme. ČSSD propadla ve volbách na sedm procent a cesta nahoru je dlouhá. Podívejte se na ODS, která se pasuje do role hlavní opoziční strany a po dlouhých letech opozice proti středolevé vládě má čtrnáct procent.

Nelze tedy očekávat, že ČSSD bude mít po roce třicet. Stranu jsem převzal na sedmi procentech a dělám vše pro to, aby se k nám voliči vrátili. Kdybychom neuměli na Andreje Babiše reagovat, neslyšeli bychom od vysokých představitelů ANO, že vláda dělá sociálnědemokratickou politiku. Věcně se nám podařilo prosadit spoustu věcí z našeho programu.

Jenže lidé to berou tak, že je prosadil Andrej Babiš.
Ale to je přece o dlouhodobé práci. Vím, jaké segmenty voličů odešly od nás k Andreji Babišovi.

Jaké?
Většinou senioři. Proto teď trváme na zvýšení důchodů v příštím roce o 900 korun, i když resort financí tvrdí, že to může být jen o 700 korun, protože na to nebudou peníze. Navrhujeme, aby se zdroje hledaly například zdaněním velkých korporací, zavedením sektorové nebo bankovní daně.

To jsou klasické sociálnědemokratické recepty a hnutí ANO, které tvrdí, že je pro všechny, najednou tvrdí, že to udělat nemůže. Jeho aktuální posun doprava nám umožňuje nasvítit pravolevý střet mezi námi a přesvědčit voliče, že jedinou středolevicovou stranou tu je ČSSD.