„Nouzový stav je potřeba proto, že opatření tak jak jsou nastavena fungují, jsou vzájemně provázána a není možné, abychom některé opatření vyndali a nadále to fungovalo stejně,“ vysvětlil ministr vnitra Jan Hamáček, proč vláda o prodloužení nouzového stavu Poslaneckou sněmovnu požádá.

„Je evidentní, že nejvíce se situace zlepšila v okresech, které jsme uzavřeli jako první. Druhý důkaz je ten, že i přesto, že čelíme nakažlivější formě viru, poté, co nastala okresní uzávěra, nepostupovala covidová vlna s takovou intenzitou,“ doplnil.

Zlepšování situace přitom není podle Hamáčka samozřejmostí. Jako příklad uvedl sousední Polsko, které v nedávné době uvolňovalo opatření a otevíralo například sjezdovky, zatímco nyní čelí prudkému nárůstu počtu nakažených.

„Od konce ledna tu máme novou epidemii. Virus je významně agresivnější a je schopný snáze překonávat opatření a daleko rychleji se šířit,“ doplnil Hamáčka ministr zdravotnictví Jan Blatný. Podle něj se situace začíná lepšit, ale není důvod usnout na vavřínech. „Na konci dubna bychom se mohli dostat na čísla kolem tří tisíc lidí v nemocnicích, 500 lidí na jednotkách intenzivní péče a čtyř tisíc nakažených denně,“ odhadl vývoj v následujících týdnech.

Udržet omezení pohybu a stávající opatření je podle Blatného nutné minimálně do Velikonoc, tedy nejméně o týden déle, než předpokládala původní opatření.

Policie bude mít nově k dispozici seznamy lidí, kteří mají kvůli nákaze koronavirem nařízenu karanténu. „Budou probíhat intenzivní kontroly a rád bych upozornil, že šíření nakažlivé nemoci je trestným činem,“ upozornil Hamáček. Současně ale zdůraznil, že drtivá většina obyvatel nařízení dodržuje.

Plošné testování zaměstnanců

Testování ve firmách pokračuje a podařilo se díky němu zachytit přes deset tisíc případů, které by za běžných okolností odhaleny nebyly. „V současné době testujeme 2,8 milionu obyvatel. To je 300-400 tisíc denně,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Testování se nově bude týkat i firem od jednoho do devíti zaměstnanců, neziskových organizací i živnostníků. Jde o 1,1 milionu dalších pracovníků a podnikatelů. „I na tyto segmenty se vztahuje výjimka pro ty, kteří pracují na home office,“ doplnil Havlíček.

V případě živnostníků se testování týká těch, kteří se na místě výkonu práce setkávají se třetími osobami, tedy například zákazníky či dalšími pracovníky v rámci sdílených kanceláří. „Pokud pracuje z domova, tak se testovat nemusí, pokud za ním nechodí zákazníci,“ vysvětlil Havlíček.

Vláda současně zvažuje zavedení častější frekvence testování. „Je to náročný proces a pokud bychom měli dosáhnout například 700 tisíc testovaných denně, tak by to v tuto chvíli bylo velice logisticky i ekonomicky náročné,“ uvedl ministr.

V prvním kole povinného testování byla pozitivita zhruba 1,1 procenta vzorků. Ve druhém kole se podle Havlíčka snižuje, právě na výsledcích dalších testů bude přitom záviset, zda vláda k nařízení častějších testů přistoupí. Zvýšení frekvence testování podle Havlíčka podporují i epidemiologové. „Já na to mám jiný názor a aktuálně ve vládě není většina, aby se začalo častěji testovat,“ kontroval však Hamáček.

Odměny pro hygieny

Vláda v pondělí odsouhlasila odměny pro zaměstnance hygienických stanic ve výši třiceti tisíc korun hrubého. „Celková částka, která jde ze státního rozpočtu, jde zhruba 180 milionů korun,“ uvedl Blatný.

Ministr vnitra Jan Hamáček také poděkoval za vlnu solidarity z ostatních zemí. Šlo například o nabídky na transport českých pacientů do zahraničních nemocnic. „Aktuálně jsme tuto žádost stáhli, protože se situace zlepšila. Všem, kteří pomoc nabídli, patří dík,“ řekl ministr.