Majitelé lesů na Vysočině bijí na poplach. Kdysi zelená krajina dostává velmi rychle zcela jiný ráz. Miliony kubíků vytěženého dřeva jsou jasným důkazem toho, jak rychle Vysočina dohání Jeseníky, které kůrovcová kalamita postihla o něco dříve.

Kácení stromů napadených kůrovcem.
Česko se kvůli boji s kůrovcem rozdělí. Kalamitní zónu vyhlásili v sedmi krajích

Mnoho lesních porostů na Vysočině tak bere zasvé. K zemi jdou letití velikáni i sotva odrostlé smrčky.

V místech, kde kdysi bývaly husté a hluboké lesní porosty, jsou dnes paseky. „V jižní části regionu již kalamita končí, neboť většina smrkových porostů je už vytěžena nebo napadena kůrovcem. Ve střední části se kalamita už naplno rozvinula v minulém roce a letos bude pokračovat. Otázkou tedy zůstává, jakým tempem to bude. Kalamitní základ kůrovce je v této oblasti obrovský,“ potvrdil lesní správce a zároveň člen expertní skupiny lesníků Czech Forest think tank Miloš Kučera.

Co je zač?
Kůrovci jsou drobní brouci (1 až 9 mm), válcovitého nebo oválného tvaru, hnědě až černě zbarvení.

Vyskytují se po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, a také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin, nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů.

Nejznámějším kůrovcem je lýkožrout smrkový při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Larvy kůrovců se živí přímo pletivy živných stromů.

Pouze severní část Vysočiny se zatím drží. „Ale i tam lze předpokládat rozvoj kůrovcové kalamity, obzvlášť pokud se zopakují sucho a vysoké teploty minulého roku. Nutné je zmínit i další dřeviny, především borovici, u které dochází k chřadnutí v důsledku sucha na celém území kraje,“ doplnil Miloš Kučera.

Pomoci může déšť

Podle odborníků je na vině hlavně již zmíněné teplejší počasí s absencí srážek, které v minulých letech postihlo nejen Vysočinu, ale i další místa v České republice. Nejohroženější jsou lesy s vysokým podílem smrku v nižších polohách. Oslabuje je sucho i to, že v posledních letech téměř nebyly jaro a podzim.

„V půdě není dostatek vláhy; roční srážkové úhrny na mnoha místech nedosahují ani padesáti procent běžného stavu. Letos počítáme s největším chřadnutím smrkových porostů právě na Vysočině, ale extrémní sucho a následné napadení stromů kůrovcem se projevují i jinde řadu let na severní Moravě, v posledních letech také na Znojemsku, Prachaticku a Vodňansku,“ konstatovala Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky.

Kácení stromů napadených kůrovcem.
Vysočina i letos bojuje s kůrovcem, smrkové porosty mizí

Malý nenápadný brouček lýkožrout smrkový už dokázal v lesích nadělat pěknou paseku. Doslova a do písmene. Pokud se vlastníkům lesů nepodaří napadené stromy zavčas vytěžit a odvézt pryč, daleko od zdravého lesního porostu, vylétne z nich další generace brouků, aby si „pochutnala“ na tom, co zbylo.

Do nezáviděníhodné situace se dostávají především drobní vlastníci lesních porostů. „Zdědil jsem po prarodičích na Vysočině chalupu a k tomu sedm hektarů lesa. Protože mám sedavé zaměstnání, tak mi práce v lese o víkendech nevadila. Vloni mi ale čtyři hektary lesa „sežral“ kůrovec. Musel jsem ho nechat vykácet a zaplatit lesní dělníky. Dřevo mi pořád leží na pozemku, kupce na ně sice mám, i když to vezme za směšnou cenu, ale je problém sehnat vůz na odvoz z paseky, a navíc kupující odebírá po malých množstvích postupně několik měsíců,“ posteskl si Jan Horký z Brna.

„Vždycky jsem říkal, že les nikdy neprodám. Teď ale začínám tento názor přehodnocovat. Prostě na to nestačím a práce na vykácení a vyčištění parcel pro nové sázení mě už stály skoro všechny úspory. A teď budu ještě potřebovat peníze na sazenice, oplocenky a podobně,“ dodal. A není to jediný drobný vlastník lesa, který se rozhodl porost, na nějž doplácí, raději prodat. Investice do obnovy lesa nejsou právě malé, a tak prodej je pro něj nakonec jediným řešením. Ale ani velké firmy a spolky to nemají jednoduché.

Web www.nekrmbrouka.cz.
Kalamitní kůrovcové desatero radí: Hlavně nekrmte brouka

„Doléhá na nás plnou silou obrovský přebytek dříví na trhu v České republice a bezprecedentní pokles cen až o padesát procent. Pokles tržeb je už dnes na hranici únosnosti a je otázkou, kam ceny klesnou v dalším kvartále. Problém není dřevo vytěžit, problém je ho prodat,“ poznamenal Jiří Svoboda, ředitel Lesního družstva obcí. Stát se podle mínění značné části odborné i laické veřejnosti chová spíše macešsky. Svou reputaci zřejmě nezachrání ani novelou zákona o lesích, která má zajistit účinnější postup v boji s kůrovcem.

Stát nepomohl

„K problematice kůrovcové kalamity se stát, potažmo příslušná ministerstva zemědělství a životního prostředí, staví naprosto neadekvátně. Lesní družstvo obcí je členem Sdružení vlastníků lesů, a my upozorňujeme na nebezpečí kůrovce již od roku 2015. Celou dobu se nic nedělo. Ministerstvo zemědělství začalo konat až na sklonku loňského roku, kdy bylo zřejmé, že je tu katastrofa.

Ilustrační foto.
Kůrovcová kalamita nestraší jen lesníky, podepisuje se i na stavu silnic

Je to ukázka bezradnosti a nedostatku informací o celé situaci, a také neochota přiznat si, že byla promarněna spousta času na přípravu novely zákona o lesích. Již dávno mohl být připraven institut určitého krizového řízení a také připraveny notifikované dotační tituly pro vlastníky, aby dokázali kalamitu ekonomicky přežít,“ okomentoval situaci Jiří Svoboda.

Značky mizí

Masivní kácení lesů má dopad také na turistický ruch v jednotlivých regionech. Kromě toho, že je vstup do lesů, kde se pohybují lesní dělníci, nebezpečný, chybí také kvalitní turistické značení, kterým byla naše republika proslulá.

„Já jsem zarputilý turista, chodím často a rád. Turistické značky bývají často namalovány na kmenech stromů. Po vykácení zasažených lesů ale mnoho z nich zmizelo. Slyšel jsem, že značkaři mají teď problém s tím, kam nové značky umístit. Když to však vezmu z druhé strany, pak se na mnohých místech turistům naskytnou dříve nevídané výhledy.

I v tomto platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. I když majitelé lesů, které „sežral“ kůrovec, by mě za tento názor ukamenovali,“ pousmál se Pavel Horák z Velkého Meziříčí.

Kůrovec a extrémní sucho zapříčinili obrovskou ztrátu lesů na jihu Moravy. Ty se navíc podle odborníků stávají pro veřejnost nebezpečnými.
Kůrovcová kalamita se prohlubuje. Škody letos stoupnou na 30 miliard korun