Dne 29. května 1931 byl ve 2:30 ráno vzbuzen v cele smrti americký anarchista Michele Schirru: „Vaše poprava proběhne za úsvitu.“ Požádal o svolení, aby směl napsat poslední dopisy svým blízkým. Pomoc kněze odmítl. Krátce před svítáním byl převezen do pevnosti Braschi na okraji Říma. Na dvůr pevnosti nastoupila popravčí četa 24 fašistických milicionářů. Když začalo vycházet slunce, ozvala se salva. Pouhých osm a půl hodiny po vynesení rozsudku byl jedenatřicetiletý Američan popraven. Čeho se dopustil? Přijel do Říma zavraždit Mussoliniho.

Častý terč neúspěšných atentátů

Benito Mussolini se dostal k moci po státním převratu, který zosnoval na podzim roku 1922, a od roku 1925 vládl Itálii otevřeně jako diktátor.

Opozice se ho několikrát pokusila odstranit násilím. O první atentát se chtěl pokusit v roce 1925 člen italské Socialistické strany Tito Zaniboni, ale byl zatčen ještě před útokem. Dne 7. dubna 1926 vystřelila na „Duceho“ (Duce znamená italsky vůdce) irská šlechtična Violet Gibsonová, ale její projektil ho jen škrábl na nose.

Violet Gibsonová na policejním identifikačním snímku krátce po atentátu. Na italského diktátora stačila vystřelit jen jednou, pak ji napadl dav Mussoliniho příznivců. Zatčení policií ji nejspíš zachránilo
Irská šlechtična mohla zabít Mussoliniho a změnit dějiny. Diktátor se ale pohnul

O pět měsíců později, 11. září 1926, hodil na Mussoliniho vůz ruční granát anarchista Gino Lucetti – exploze zranila osm lidí, bohužel nikoli diktátora.

Sérii neúspěšných útoků završil 31. října 1926 patnáctiletý anarchista Anteo Zamboni, který začal na Mussoliniho střílet na přehlídce v Boloni. Netrefil a vzápětí byl davem zlynčován.

Mussolini využil těchto útoků k posílení vlastní moci a zavedení fašistického zákonodárství, přes 10 tisíc zástupců italské opozice nechal uvěznit.

Místo Mussoliniho postřelil policisty

Do této situace přijel navrátilec ze Spojených států Michele Schirru, narozený na Sardinii, který emigroval do Ameriky v roce 1920. Do Evropy se vracel přes Paříž, v níž se v té době scházelo mnoho protifašistických uprchlíků z Itálie i z Německa. Schirru zapadl do jejich kolektivu (bohužel ohrožovaném mnoha infiltritátory) a postupně dospěl k pevnému úmyslu odstranit v Itálii fašismus tím, že zabije Mussoliniho. S cílem uskutečnit tento plán se 2. ledna 1931 rozjel do Itálie.

V Římě se ubytoval v hotelu Royal, který stál na trase pravidelných diktátorových cest, a začal studovat Mussoliniho program. Jeho pobyt a podezřelé chování však neuniklo pozornosti policie a Schirru byl 3. února 1931 přímo ve svém hotelovém pokoji zatčen.

Scéna atentátu ze dne 13. března 1881 po explozi první bomby. Tu císař ve svém kočáře ještě přežil
Sedmý atentát na ruského cara: smrtící past chystali tři čtvrtě roku, šlo o řež

Když ho převezli na policejní stanici, pokusil se o poslední zoufalý čin, jak uniknout – v nestřežené chvíli vytáhl pistoli, kterou měl ukrytou v oděvu, vypálil na každého ze tří přítomných policistů v služebně a čtvrtou střelu si vpálil do hlavy. Ani jedna rána však nebyla smrtelná – dva policisty zranil jen lehce, třetího policistu a sebe sice vážně (sobě prostřelil obě tváře), nicméně všichni přežili.

Schirru byl operován a policie zatím vyšetřovala v hotelu Royal. Zjistila, že kromě pokoje, v němž byl zatčen, si Schirru pronajal v hotelu ještě jeden a při jeho prohlídce objevila dvě bomby. S tímto důkazem mladíka, který se zotavoval po operaci, znovu vyslechla. Anarchista nijak nezapíral a rovnou přiznal, že přijel do Říma Mussoliniho zabít.

Odsouzený bez naděje na záchranu

Přestože měl americké státní občanství a byl ženatý s rodilou Američankou, americká vláda za něj nijak neintervenovala. Pro ministerstvo zahraničí Spojených států to byl anarchista se sklony k vraždění, takže námitky jeho ženy, že jejímu manželovi nebude v Itálii zaručen spravedlivý proces, nebralo nijak v potaz a nechalo věcem klidný průběh.

Břetislav Chrastina
Parašutista Břetislav Chrastina: tak trochu jiný hrdina, kterému nepřálo štěstí

Soud se konal 28. května 1931 pozdě odpoledne před zvláštním tribunálem, který měl pouze předsedu a žádnou porotu. Schirru nedostal obhájce a soudce téměř okamžitě vynesl rozsudek.

Před popravčí četu prý anarchista předstoupil klidně a jeho odvaha údajně vzbudila obdiv i samotného Mussoliniho. Život však mladému muži nezachránila.