Před první světovou válkou Polsko, dnes největší stát střední Evropy, neexistovalo. Polské království bylo na konci osmnáctého století rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko. Poláci byli najednou bez státu. Poláci to nenechali jen tak, různě povstávali, bouřili se a neustále se pokoušeli obnovit svůj stát. Podařilo se jim to až po 120 letech, kdy v roce 1918 Polsko obnoveno.

30 milionů bez státu

Kurdové jsou dnes v ještě složitější situaci, než byli Poláci. Měli svůj stát na dnes Kurdy obývaném území od 17. do 12. století před naším letopočtem. Pak už byl Kurdistán jen jednou z provincií Osmanské říše. Dnes je kurdské území po první světové válce Západem uměle stanovenými hranicemi Blízkého východu rozděleno mezi pět až šest států.

Kurdská politička Hevrin Chalaf
OSN: Turecko může mít podíl na válečných zločinech. I kvůli vraždy Chalafové

Asi polovina z třiceti milionů žije v Turecku, především v jeho východní části. Turecký stát se od svého vzniku snaží Kurdy všemožně potlačovat, až donedávna je neuznával jako národ s kulturními a politickými právy.

InfografikaZdroj: DENÍK

Kurdové na to odpovídali různě, od odchodu do emigrace, přes přizpůsobení se až po ozbrojený odboj, včetně teroristických akcí. Jimi proslula především neomarxistická Kurdská strana pracujících (PKK). Přes zastoupení Kurdů v tureckém parlamentu v podobě Lidově demokratická strany (HDP) hrozí v dnešním Turecku kurdským politikům neustále zatčení a vězení, protože jejich podpora národnostním požadavkům Kurdů může být označena za „podporu terorismu“.

Na severu Sýrie se tamním Kurdům podařilo loni po těžkých bojích s Islámským státem na rozsáhlém území vytvořit cosi, co připomíná téměř samostatný stát. V bojích s Islámským státem přitom dostali významnou logistickou a finanční podporu USA. Naopak Turecko proti bojovníkům Islámského státu, „nepříteli svého nepřítele“, nezasahovalo.

InfografikaZdroj: DENÍK

Syrští Kurdové měli tradičně úzké vazby na Kurdy na turecké straně hranice. S nimi by se podobně jako s Kurdy v autonomní oblasti na severu Iráku mohli časem spojit, nebo se přinejmenším vzájemně podporovat.

Tomu se Turecko rozhodlo za použití všech prostředků zabránit a vytvořit kolem své východní hranice bezpečnostní, vojensky kontrolovaný koridor, který by turecké Kurdy oddělil od zbytku jejich krajanů. Už loni v lednu proto obsadila turecká armáda Kurdy kontrolovaný Afrin na severu Sýrie.

Eliminovat teroristy

Současná invaze, které předcházelo stažení vojáků USA od syrských Kurdů, má podobný cíl. „Když dáme s Boží pomocí ve velmi krátké době do bezpečného stavu naši hranici až po Irák, pak v první etapě se vrátí jeden milion a ve druhé dva miliony uprchlíků,“ neskrýval cíle vojenské invaze na kurdský sever Sýrie turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Máme dvojí cíl: odstranění teroristické hrozby a návrat uprchlíků. V sedmý den operace máme očištěno od teroristů 1000 km území podél hranice,“ dodal Erdogan. V jeho mluvě je mezi slovy Kurd a terorista rovnítko. „Uprchlíci“ jsou pak podle něj syrští Arabové, jež Kurdové údajně vyhnali.

Konvoj vozidel turecké armády v Sýrie.
Turci pokračují v bojích. Bombardovali zemědělské oblasti

Přes všechny výhrůžky sankcemi, zbrojním embargem a dalšími postihy je Turecko odhodláno dotáhnout svoji akci do konce. Ani syrská vládní armáda, která přišla Kurdům „na pomoc“, vytvoření turecké nárazníkové zóny nezabrání, jen nenechá Turky postoupit do hloubi Sýrie. Cenou za to ale bude podřízení se syrských Kurdů vládě Bašára Asada.

Sen o kurdském státě bude muset zase počkat na další historickou šanci.

Babiš podpořil Erdogana

Tento tweet  z 25. září lze i dnes najít na Twitteru českého premiéra Andreje Babiše. „Podruhé ve dvou dnech jsem se viděl s tureckým prezidentem @RTErdogan a potvrdil mu, že země V4 podporují výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Turecko do ní chce přemístit až 2 miliony běženců,“ napsal Babiš. Dokonce mu přislíbil, že by tam Česko mohlo postavit nemocnice či školy. Babiš ale nyní tvrdí, že při jednání nepadlo ani slovo „o vojenské okupaci severovýchodu Sýrie“.

Česko se pak v minulých dnech připojilo ke kritice Turecka a vyzvalo Ankaru k ukončení invaze. „Vyzval jsem Turecko k zastavení vojenské akce, apeloval jsem na diplomatické řešení,“ uvedl pak ministr zahraničí Tomáš Petříček. V pondělí se pak Česko připojilo k zbrojnímu embargu Unie na Turecko.