Spojené státy a Francie dnes zrušily plánovaná setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Šéf americké diplomacie Antony Blinken uvedl, že po začátku ruské invaze na Ukrajinu čtvrteční schůze s Lavrovem v Ženevě nedává smysl. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, který se měl sejít s Lavrovem v pátek, obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z porušení mezinárodních závazků včetně minských dohod.

V plánu již není ani summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to v úterý v noci Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Spojené státy ale úplně nezavírají dveře diplomacii, dodala.

Online reportáž

Zcela jiný názor má na vývoj na Ukrajině bývalý americký prezident Donald Trump. Ten označil počínání ruské hlavy státu za chytré a geniální. V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média.

Obavy z útoku

Ukrajinská zpravodajská služba předpokládá, že Rusko nemá v plánu se na Donbasu zastavit. Podle serveru Ukrajinska pravda to zástupci rozvědky sdělili prezidentovi země Volodymyru Zelenskému na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran. Ruská vojska podle ní mohou pokračovat v ofenzivě na další území Ukrajiny. V rizikové zóně se nacházejí města Charkov, Cherson a Kyjev, uvedla.

Luboš Palata
Moskva je mezi neválkou a tvrdou válkou s Kyjevem

Zdroj: Deník

Napovídat tomu mají i satelitní snímky, ty za posledních 24 hodin ukázaly nové nasazení vojáků a vybavení v západním Rusku a Bělorusku. Na fotografiích je v jižním Bělorusku nedaleko hranic s Ukrajinou vidět více než stovka armádních vozidel a desítky vojenských stanů. U vojenské posádky v západním Rusku u ukrajinských hranic přibyla nová polní nemocnice.

Ukrajina kvůli rostoucímu napětí ode dneška povolává do armády zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let. Maximální délka služby bude jeden rok. O povolání záloh rozhodl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj, který ale zároveň odmítl všeobecnou mobilizaci. Ukrajinské ministerstvo dnes doporučilo Ukrajincům, aby necestovali do Ruska. Ty, co tam už jsou, vyzvalo, aby zemi okamžitě opustili.

Ukrajinské úřady současně zavádí výjimečný stav ve všech oblastech s výjimkou Doněcké a Luhanské oblasti.

Znepokojení vyvolávají některé další kroky ruské strany. Ta podle ukrajinské rozvědky nakoupila 45 tisíc igelitových pytlů na převážení mrtvol. Moskva navíc začala stahovat z Ukrajiny své diplomaty

Ukrajina podle místních úřadů čelí dalšímu rozsáhlému kybernetickému útoku. Podle agentury Reuters nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí ani některých bank. Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva.

Česká reakce

Česká republika je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany. Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl novinářům Fiala.

Ministr zahraničí Jan Lipavský podepsal zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deset milionů korun. Další pomoc Česko připravuje, stále je na úrovni pracovního jednání.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Valném shromáždění OSN
Chceme mír! Šéf ukrajinské diplomacie volal v OSN po rychlých a rázných krocích

Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek dnes ruskému velvyslanci Alexandru Zmejevskému tlumočil rozhořčení České republiky nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo uznáním nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. V prohlášení na svém webu ministerstvo zahraničí uvedlo, že Smolek sdělil Zmejevskému, že uznání takzvaných lidových republik nemá žádné mezinárodněprávní účinky. "Dotčená území nadále zůstávají územím Ukrajiny. Postup Ruské federace přitom porušuje některé základní principy mezinárodního práva a řadu dalších mezinárodních závazků," sdělil úřad.

Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij během dnešního předvolání na české ministerstvo zahraničí odmítl "nepodložená obvinění" Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo.

Sankce proti Rusku

Státy Evropské unie odpoledne definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Na sankčním seznamu nově figuruje 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Vláda Spojených států uvalí sankce na společnost, která má na starosti budování rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, oznámil americký prezident Joe Biden. Opatření označil za součást úvodní odpovědi na kroky Moskvy spojené s Ukrajinou. Bidenova vláda také naznačila, že v další fázi by mohl přijít zákaz vývozu amerických technologií do Ruska, píše deník The New York Times.

K Evropské unii a Spojeným státům americkým se připojují další země. Sankce proti Moskvě zavede také Austrálie či Kanada. 

Krize na ukrajinsko-ruské hranici - Ilustrační foto
Evropská Unie přijala sankce vůči Rusku. Nesáhla ale zatím pro ty nejtvrdší

Opatření proti několika ruským bankám a podnikatelům blízkým Kremlu ohlásila v úterý také Velká Británie. Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem britských sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.

Sankce proti Rusku ve středu přijala i samotná Ukrajina. Týkat se budou 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Postihy zahrnují mimo jiné zákaz vstupu na Ukrajinu, odepření přístupu ke kapitálu či nemovitostem.