„Vedení města má na vás velký požadavek. Jde o konkrétní číslo. Potřebujeme 42 až 45 procent získaných hlasů,“ takový úkol byl nedávno přednesen vedoucím volebních komisí Žanou Prokofjevovou, asistentkou starosty podmoskevského Koroleva. Identifikovaly ji ruské opoziční noviny Novaja Gazeta, které zveřejnily záznam z tohoto speciálního školení.

„Musíte si být jisti, že jsou s vámi jen naši lidé. Máme připraveny dva seznamy účastníků: jeden, který podepíší voliči, a druhý oficiální, kde bude třeba pracovat s podpisy. Stačí nám jen 45 procent hlasů pro nás. Ale musíte pracovat pečlivě, počty hlasů a voličů musí sedět. A vyčkejte na správný okamžik, pak se vám nemůže nic stát,“ je slyšet z nahrávky. Podle ruského liberálního listu i radnice dalších ruských měst a vedení regionů mají podobné „velké požadavky“ na šéfy volebních komisí.

Volby do Dumy tentokrát nebudou trvat jako obvykle jeden, ale tři dny. Jak upozornil polský deník Gazeta Wyborcza, bude tedy dost času na kreativní práci se seznamy. Na dvě noci mají být podle informací deníku urny uloženy v pečlivě zapečetěných kancelářích volebních komisí, které jsou složeny výhradně z úředníků, jejichž osud zcela závisí na vládě. Žádný opravdu nezávislý pozorovatel je nebude moci zkontrolovat. Ve volebních místnostech tentokrát nebudou ani žádné kamery přenášející proces hlasování na internet.

Historie manipulace s výsledky voleb v Putinově Rusku je bohatá. Tentokrát ale Kreml nepočítá jen primárně s nimi. Ruské úřady již několik měsíců pečlivě pracují na tom, aby se nepatřiční lidé nejen nedostali do zákonodárného sboru, ale nejlépe, aby ani nebyli zapsáni na kandidátku. Sázky jsou příliš vysoké. Funkční období nové dolní komory má skončit v roce 2026. O dva roky dříve se má volit prezident. Favoritem je opět Vladimir Putin. Ale loajální parlament se vždycky může hodit, nikdy nevíte, co se přihodí, píše Wyborcza.

Proto měl Sergej Kirijenko, který je v Kremlu zodpovědný za domácí politiku, dostat za úkol, aby Putinova strana Jednotné Rusko v Dumě získala ústavní většinu, tedy minimálně 300 mandátů. To není zrovna lehké zadání. Nezávislé průzkumy totiž naznačují, že vládní strana ztrácí na popularitě a dnes by ji volilo necelých 30 procent Rusů. Na druhou stranu Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, které má blízko ke Kremlu, nabídlo vládě mnohem optimističtější prognózu, která ovšem nevychází z výsledků průzkumů veřejného mínění, ale z „hloubkových analýz“.

Jednotné Rusko získá přibližně 42 procent hlasů, což mu poskytne nejméně 100 plánovaných křesel ze stranických seznamů. Zbytek by mělo vyhrát v jednomandátových obvodech. Do Dumy se dostanou také komunisté s 20 procenty, Žirinovského Liberálně-demokratická strana s 8,5 procenty, Spravedlivé Rusko s 6,9 a pravděpodobně i Noví lidé, což je nové seskupení blízké Kremlu. Výsledky analýz kremelských sociologů nevypadají ani tak jako předpověď, jako spíše už výsledky hlasování, podotkla Novaja Gazeta.

Blokování nepohodlných kandidátů 

Kreml si ale může dovolit takové troufalé předpovědi, v posledních letech totiž zdokonalil mechanismus blokování nepohodlných kandidátů. Navíc těsně před začátkem volební kampaně vstoupil v platnost zákon, který zakazuje osobám jakýmkoli způsobem spojeným s organizacemi uznávanými jako „extremistické“ kandidovat za jakýkoli vládní orgán. V Dumě není místo pro Putinovy kritiky, napsala Wyborcza.

K dobrému výsledku nepotřebujete pouze šikanu. Škála předvolebních trháků musí být větší a velkorysejší. Vzhledem k tomu, že ceny ropy prudce stouply a ceny zemního plynu lámou rekordy, má nyní Kreml spoustu peněz navíc. Od července tak začaly všechny rodiny s dětmi dostávat 10 tisíc rublů (asi tři tisíce korun), 22. srpna Putin nařídil, aby tu samou sumu dostával i každý důchodce.

Také slíbil výplatu deseti tisíc rublů každému vojákovi a patnácti tisíc všem vojenským důstojníkům. O pár dnů později se opravil, že tyto sumy náleží všem uniformovaným složkám. Rusko jen na tyto dary vynaloží kolem 900 miliard rublů, cca 300 miliard korun. To je poměrně hodně, když si uvědomíte, že roční ruský rozpočet se pohybuje kolem 22 bilionů rublů.

Podle Natalije Zubarevičové z katedry ekonomické geografie Moskevské státní univerzity obrovský rozsah předvolebních darů ukazuje, jak se úřady bojí, že se jim situace vymkne z rukou.

Kreml má sice peníze na nákup voličů, má téměř absolutní monopol v médiích a přijímá zákony, které mu umožňují likvidovat oponenty. Neváhá je pak na základě fiktivních obvinění na léta posílat do pracovních táborů. Přesto se cítí ohrožen „chytrým hlasováním“ a školí kvůli němu šéfy volebních komisí.

Navalnyj tuto taktiku vymyslel i úspěšně vyzkoušel. Myšlenka, jak porazit Jednotné Rusko, je jednoduchá. Protože Kreml znemožňuje volit regulérní opozici, jeho odpůrci by měli kolektivně hlasovat pro jednoho přiměřeně slušného kandidáta z povolených kandidátek, který ale nepatří k vládní straně. Už se to několikrát osvědčilo, například během voleb gubernátorů.

Příběh z Chabarovsku 

Nejslavnějším případem je příběh z Chabarovsku, kde voliči v roce 2018 takto vyautovali guvernéra podporovaného Kremlem Vjačeslava Športa a zvolili si Sergeje Furgala. Moskva výsledek voleb odmítla, vítěze obvinila ze závažných zločinů a zatkla ho. Obyvatelé regionu se proti tomuto postupu vzbouřili, což způsobilo politickou krizi, která trvá dodnes.

Navalnyj, kterého se loni nepodařilo otrávit agentům ruské tajné služby FSB, je nyní zavřen v pracovním táboře. Jeho nápad ale žije a jeho opoziční kolegové ve středu zveřejnili seznam kandidátů do Dumy, ve kterých vidí kvalitní konkurenty těm z vládního Jednotného Ruska. Čekali až do poslední chvíle, tedy do středečního poledne. Až po tomto termínu jsou volební seznamy definitivně uzavřené a Kreml už z nich nemůže označené kandidáty odstranit.

Úřady se snažily předstihnout vývoj událostí a údajně jménem opozice rozesílaly e-maily těm, kteří se podle jejich názoru mohli stát kandidáty „chytrého hlasování“. Ptali se jich, zda je mohou takto pro voliče označit. Provokace se ale nezdařila. Proto se Moskva podle ruského nezávislého deníku pokusila zabránit zveřejnění alternativního seznamu silou. Roskomnadzor, úřad pro dohled nad médii a internetem, zablokoval všechny stránky související s Navalnym. Podařilo se mu také získat soudní zákaz používání ochranné známky „chytré hlasování“.

Ministerstvo zahraničí minulý týden pak přes amerického velvyslance Johna Sullivana požadovalo, aby americké úřady donutily internetové giganty jako Google a Apple, aby ze svých vyhledávačů odstranily informace o „chytrém hlasování“. Moskva také vyzvala globální internetové společnosti, aby se vzdaly pomoci Rusům obejít blokádu Navalného stránek. Jak v pátek infomorval tým vězněného politika Alexeje Navalného, Google i Apple ze svých systémů aplikaci, která měla pomoci uspět odpůrcům stávajícího režimu, skutečně odstranily.