Slováci už nebudou platit koncesionářské poplatky. Kritici: Hrozí zestátnění

Dva dny před Vánocemi si mohlo Slovensko konečně vydechnout. Poslanci po průtazích schválili návrh státního rozpočtu pro rok 2023, čímž se na poslední chvíli vyhnuli tomu, aby země začínala nový rok v rozpočtovém provizoriu. To by omezilo pomoc státu rodinám i firmám s úhradou energií.

Schvalování rozpočtu v parlamentu zbrzdila vládní krize, která o týden dřív vyvrcholila vyslovením nedůvěry vládě Eduarda Hegera (OĽaNO). A i čtvrteční zelenou návrhu ovlivnily neshody vládních stran. Poslanci SaS Richarda Sulíka stanovili seznam podmínek, za kterých budou ochotni za rozpočet hlasovat, například konec Igora Matoviče (OĽaNO) ve funkci ministra financií. 

Politici na Slovensku zamítli partnerské soužití. Sexuální menšiny se bojí

A těmto podmínkám bylo vyhověno. Mezi jinými i jedné, kterou slovenská média označují jako překvapivou, a vysloužila si množství kritiky. Konkrétně parlament schválil zrušení koncesionářských poplatků. Slováci poplatek za veřejnoprávní televizi a rozhlas nebudou muset platit od léta příštího roku. Příjmy, které tímto společnosti Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) vypadnou, má pokrýt státní rozpočet. 

Jenže zatímco lidé mají ze zrušení poplatku radost, kritici upozorňují, že může jít o další krok ke zvýšení politického vlivu v RTVS, či dokonce k zestátnění. Tato instituce se přitom s podezřeními, že je ovládaná politiky a tudíž ne nezávislá, potýká dlouhodobě.

Co se děje na SlovenskuZdroj: Deník

Aktuálně Slováci platí koncesionářský poplatek ve výši 4,64 eura měsíčně, ročně je to tedy téměř 56 eur (zhruba zhruba 1356 korun). Výše poplatku ale není pro všechny stejná, například zdravotně postižení platí polovinu, a důchodci od předloňska koncesionářské poplatky platit nemusí vůbec. 

To, že prošel návrh na zrušení těchto poplatků, bylo pro mnohé překvapivé. „S návrhem přišel Richard Sulík, byla to součást dohody o schválení rozpočtu na příští rok. Zrušení poplatků prošlo jako pozměňovací návrh k jinému zákonu. Jde o nečekané rozhodnutí, které zaskočilo i vedení RTVS,“ píše slovenský DenníkN.  

Lidé by naposledy měli poplatek zaplatit v červnu příštího roku, od července poplatky skončí. „Autoři změny výběr koncesionářských poplatků označili za nespravedlivý a neetický, jelikož zavazuje občany přispívat na veřejnoprávní média bez ohledu na to, zda jejich služby využívají,“ uvádí magazín Trend. 

Matovičův pád. Podařilo se mu porazit Fica, nyní si Slováci přejí jeho odchod

Koncesionářské poplatky tvoří jednu část z příjmů RTVS (dalším jsou příjmy z reklamy, které by měly zůstat stejné jako dosud, a státní příspěvek). V roce 2023 měla organizace z koncesionářských poplatků získat 74,4 milionu eur (1,8 miliardy korun). Nově by podobná suma měla přijít ze státního rozpočtu. Právě to ale považují kritici za problém.

„Vyvolává to obavy, že do obsahu a nezávislosti televize a rozhlasu mohou zasahovat politici,“ připomíná DenníkN. 

Jít na ruku politikům?

Vedení RTVS rozhodnutí parlamentu zaskočilo. „Vždy jsem byl příznivcem koncesí a stále je považuji za garanci nezávislosti RTVS. Je pravdou, že postupně se jejich výběr různými právními úpravami omezoval a RTVS dodnes na tyto úpravy doplácí,“ vyjádřil se generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. 

Obává se, že nový způsob financování může znamenat zvýšení politického vlivu v organizaci. „Podle Machaje je potřebné čím dříve otevřít odbornou diskuzi mezi rezortem kultury, Výborem Národní rady Slovenské republiky pro kulturu a média, a RTVS,“ nastiňuje portál Aktuality. Právě to, že rozhodnutí o zrušení poplatků přišlo velmi nečekaně a bez pořádné odborné diskuze, považují kritici za jeden z největších problémů.

Rozhodnutí se nelíbí ani Radě RTVS. Její předseda Igor Gallo se obává, že veřejnoprávní rozhlas a televize na zrušení poplatku doplatí. „Byť je financování veřejnoprávního vysílatele bez koncesionářských poplatků legitimní úvahou, v aktuálním kontextu bez předchozí odborné diskuze a detailů je zbytečným politickým dobrodružstvím,“ uvedl v prohlášení. 

Děti, ani na krok. Slovensko děsí přemnožení medvědi, místní žádají odstřel

Gallo podle serveru Aktuality také dodal, že doufá, že zrušení poplatků není začátek cesty ve stylu „Made in Hungary“ (vyrobeno v Maďarsku, pozn. red.) s cílem vytvořit podmínky na postupné zestátnění v současnosti veřejnoprávní instituce. 

Obavy o zvýšení politického vlivu na RTVS se přitom  nejeví jako neopodstatněné. Instituce se z nařčeními, že není zcela politicky nezávislá, potýká dlouhodobě. 

V devadesátých letech, tehdy ještě pod názvem Slovenská televízia (STV) (ke spojení s rozhlasem došlo až v roce 2011), čelila vlivu tehdejší vládě Vladimíra Mečiara a jeho strany HZDS. „STV se ocitla pod výrazním vlivem politické moci, především HZDS. Programový obsah byl do značné míry poznačen ideologickým vlivem, není proto možné mluvit o nezávislosti veřejnoprávní televize. Na obrazovkách se začaly objevovat programy, které byly připravovány mimo televize, dokonce přímo Slovenskou informační službou. Ideologický vliv ve zpravodajství a publicistice byl neúnosný,“ vyjádřila se pro bakalářskou práci Romany Burianové bývalá ředitelka kanálu STV Dvojka Marta Gajdošíková. 

Po pádu Mečiarovy vlády sice podle odborníků došlo ke zlepšení situace ve veřejnoprávní televizi, její pověst ale přesto zůstala dlouhá léta poškozená. Nejvíce se o politickém vlivu v už RTVS opět začalo mluvit za vlády Roberta Fica a jeho strany Smer. Například v roce 2016 se ozvala skupina filmařů, která tvrdila, že politický vliv v RTVS dosáhl přílišné míry. „Na nepřijatelnost politických tlaků na vedení telerozhlasu upozornili v otevřeném dopisu,“ připomíná web Mediálne. O dva roky později k prozkoumání politického vlivu v RTVS vyzval Slovenský ochranársky snem. 

Těžké časy prezidentky Čaputové. Politici šíří hoaxy, část Slováků jim tleská

Podle některých pak vládní garnitura v období vlády Roberta Fica nejenže ovlivňovala RTVS politicky, ale navíc docházelo k únikům z rozpočtu veřejnoprávního média. „Začalo to s nástupem Smeru a trvá to doteď. V kšeftoch mají své zájmy lidé z vedení, ale i jiné osoby,“ vyjádřil se anonymně pro magazín Trend vysokopostavený člověk z RTVS v roce 2020. 

Podle kritiků nového rozhodnutí o zrušení koncesionářských poplatků se nyní RTVS může ocitnout v rukou politiků. 

Potřeba diskuse

Původce návrhu o zrušení koncesionářských poplatků Richard Sulík (SaS) se hájí, že k něčemu podobnému nedojde, pokud se dobře nastaví zákonná pravidla. „Když bude v zákoně napsáno, jaké procento z hrubého domácího produktu televize dostane, tak to politici a ministr nedokáží ovlivňovat, museli by měnit zákon,“ hájil se Sulík. 

Podle něj má nezávislost RTVS chránit i to, že zrušení poplatků začne až v červenci 2023 a parlament tak má ještě půl roku na to, aby vše prodiskutoval a jasně stanovil, jak se vypočítá suma, kterou společnost získá místo poplatků. Zatím na konkrétní výši příspěvku není politická shoda. „Mluví se o sumě ve výšce 0,14 - 0,15 procenta HDP. O mechanismu se ještě má vést politické jednání,“ zmiňuje server Aktuality. Rokování o přesném nastavení nového mechanismu financování RTVS má nyní v rukou ministerstvo kultury.

Někteří komentátoři ale upozorňují, že hrozí, že jednání a diskuze nebudou dostatečné. „Při aktuální politické situaci můžeme být rádi, že se jakž-takž dokázali domluvit na rozpočtu. Očekávat, že v takovém prostředí se řešení otázky nastavení transparentního a efektivního financování RTVS nebude dokola odsouvat na vedlejší kolej, je trochu naivní,“ zní například komentář Michala Horského pro slovenský deník Pravda. 

Slováci zrušení poplatků uvítali. „Zrušení úhrad podpořila i Republiková unie zaměstnavatelů, která je považuje za skrytou daň,“ píše web RTVS.