Brno 2030 bez R43: plus deset tisíc aut

Silnicí smrti nazývají řidiči tah I/43, který vede z Brna do Svitav. Má jej nahradit bezpečnější rychlostní silnice R43. Její stavba je však v nedohlednu. Mimo jiné proto, že pořád není jasné, kudy povede.

Podle studie Ředitelství silnic a dálnic je ale nutné, aby R43 vznikla do roku 2030. Pokud ne, městem denně projede o deset tisíc aut víc než při současném provozu. Studie posuzuje dvě varianty trasy silnice – jednu přes Bystrc, druhou přes Boskovickou brázdu. A pro srovnání další zcela bez R43.

„Ze srovnání předpokládaného vývoje intenzity dopravy vyplývá, že jedině R43 vedená přes Bystrc může zásadně ovlivnit počet aut na městském okruhu. I na severu Brna,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic České republiky Martina Vápeníková.

Podle propočtů projede velkým městským okruhem v roce 2030 přes šedesát tisíc aut. Pokud však bude stát R43 a povede přes Bystrc, bude jich o deset tisíc méně. Cesta přes Boskovickou brázdu okruhu odlehčí jen o čtyři tisíce.

Náměstek brněnského primátora za Stranu zelených Martin Ander ale dál trasu přes Boskovickou brázdu západně od Brna prosazuje. Je prý v některých ohledech výhodnější než bystrcká verze. „Každá z možností má své plusy a minusy. Vedení silnice Boskovickou brázdou uleví dopravě v Bystrci i Bosonohách. Pomůže i dálnici D1,“ upozornil Ander. I z nové studie vyplývá, že bystrcká varianta zatíží dálnici D1 u Brna asi třiašedesáti tisíci auty denně. Boskovická jen devětapadesáti.

Ander tedy dál podporuje tuto variantu. „Na rozdíl od Ředitelství silnic a dálnic považuji Bystrc za součást Brna. A obchvat má vést mimo město,“ zdůraznil Ander.

Přípravu stavby nyní brzdí hlavně ministerstvo životního prostředí. Na konci minulého roku totiž vrátilo kraji dokumentaci připravované stavby k dopracování.

„Problémy jsou se dvěma úseky. U boskovické varianty chybí posouzení vlivu na životní prostředí v oblasti od D1 ke Kuřimi. A u úseku od Svitávky ke Starému Městu zase úplně chybí variantní řešení, které podle zákona v dokumentaci být musí,“ vysvětlil minulý rok důvody vrácení dokumentace kraji mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Až s vyjádřením ministerstva může krajský úřad připravit dokumentaci pro územní rozhodnutí. Přepracování celou akci zbrzdí o několik let. „Pochopitelně se budeme snažit přípravu co nejvíce urychlit. Silnice totiž odvede kamiony z obcí, které leží v okolí současné I/43. Od toho si slibujeme především mnohem méně nehod v okolí Kuřimi, Lipůvky a dalších měst a vesnic,“ podotkl jihomoravský radní a vládní zmocněnec pro výstavbu rychlostních silnic R43 a R52 Milan Venclík.

Do doby, než bude nová silnice stát, chce kraj opravit na stávajícím tahu do Svitav ta nejnebezpečnější místa.