Od vysokoškolského vzdělání si mladí lidé slibují větší šanci při uplatnění na trhu práce nebo vyšší mzdu. Plat, který absolventi vysokých škol dostanou při nástupu do zaměstnání, se však velmi liší.

Například průměrný nástupní plat lidí s titulem z Masarykovy univerzity v Brně dosahuje bezmála třiadvaceti tisíc korun. To je o jedenáct procent víc než minulý rok. Vyplynulo to z výzkumu mezi víc než tisícovkou studentů, kteří letos na univerzitě ukončili magisterské prezenční studium. „Podobně jako v minulých letech měla téměř polovina absolventů po promocích jisté zaměstnání, necelých čtyřicet procent práci hledalo, zbytek chtěl pokračovat ve studiu, nebo pracovat v zahraničí,“ řekl autor výzkumu Jaroslav Nekuda. Nejvyšší nástupní platy mají podle něj informatici a ekonomové. V průměru se pohybuje od sedmadvaceti do třiceti tisíc korun.

Lidé, kteří mají vystudované tyto obory, jsou zároveň nejvíc žádaní na trhu práce. „V Brně je koncentrované relativně velké množství počítačových firem. Proto studenti nemají problém s uplatněním v tomto oboru,“ vysvětlil analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

S nejnižšími platy se naopak musejí smířit zejména přírodovědci a pedagogové. „Přestože vzdělání je nesmírně důležité, u nás ještě lidé nepochopili, že učitelé mají mít vyšší platy,“ řekla například třiadvacetiletá studentka pedagogiky Romana Hrbková.

Chtějí zůstat v oboru

Z výzkumu také vyplývá, že pětaosmdesát procent absolventů Masarykovy univerzity chce pracovat ve svém oboru. Jednou z nich je například čtyřiadvacetiletá studenta lékařské fakulty. „Dokončuji poslední ročník studia zdravotní sestry, specializuji se na práci se starými lidmi. Že budu bez práce, se nebojím,“ řekla Barbora Javoříková.

Masarykova univerzita je nyní jediná, která podobný výzkum má. Vysoké učení technické konkrétní výši nástupních platů studentů zatím nezná. „V roce 2008 to bylo jedenadvacet tisíc. Od té doby ale výrazně vzrostla poptávka po vysokoškolsky vzdělaných studentech technických oborů a vzrostly i nástupní platy,“ podotkla mluvčí Vysokého učení technického Jitka Vanýsková. Dodala, že podle informací od průmyslových podniků je plat, který nabízejí technikům, někdy i dvojnásobný v porovnání s platem právníků v dané firmě.

Platy absolventů vysokých škol se navíc liší podle toho, zda nastoupí do soukromého nebo státního sektoru. Platí to například u absolventů brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity.

Studenti veterinárních fakult si při nástupu do státní správy vydělají necelých sedmnáct tisíc. „V soukromé sféře je to složitější, nemáme zpětné informace od studentů, ale konkrétně v Brně se nástupní plat pohybuje kolem dvanácti tisíc,“ uvedla mluvčí univerzity Alena Sýkorová. Zato studenti farmacie mohou očekávat plat v rozmezí patnácti až třiceti tisíc korun.

Práci si najdou

Stejně jako zmiňované univerzity si i některé menší soukromé školy vedou podobné statistiky. Například Rašínova vysoká škola si nechala v minulých letech udělat výzkum uplatnitelnosti svých studentů. „Schopnost našich studentů najít si práci na pracovním trhu je podle výsledků z minulého roku celých sto procent. Žádné informace o výši jejich nástupního platu ale nemáme,“ řekl prorektor pro vnější vztahy Petr Valdhans.

Výzkum uplatnitelnosti a spokojenosti absolventů vysoké školy si nyní nechává zpracovávat i Vysoká škola managementu a podnikání Newton College Brno. „Výsledky jsou pro nás důležité, protože tak prokážeme případným zájemcům o studium, jak jsou naši absolventi úspěšní,“ podotkl specialista na marketing Michal Stružka.

LENKA OŠŤÁDALOVÁ

Platy absolventů brněnských vysokých škol.