Těžce na cvičišti, lehce na bojišti. Staré rčení stoprocentně platí pro studenty Masarykovy univerzity v Brně. Polovina studentů si totiž myslí, že studium na škole je obtížné. Na trhu práce mají ale výbornou uplatnitelnost.

Potvrzuje to průzkum, který škola pravidelně provádí mezi čerstvými absolventy před koncem školního roku. „Průzkum jsme dělali už po jedenácté. Cílem je zmapovat jejich přechod z univerzity do praktického života,“ řekl autor výzkumu Jaroslav Nekuda z Ekonomicko–správní fakulty. Podle průzkumu odchází ze školy čím dál více spokojených lidí. „Letos je u nás nejvíce spokojených studentů. Šedesát osm procent lidí si myslí, že jim univerzita dala důležité věci do života,“ uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

To potvrzují i stávající studenti školy, přestože se jim studium na škole zdá celkem obtížné. „Studium vyžaduje čas a přípravu. Když se člověk neučí průběžně, má pak o zkouškovém co dělat. Já jsem ale na škole moc spokojený,“ řekl například Vít Zemčík z fakulty sociálních studií. Podle Fojtové se ale na zkoušku nejdéle učí budoucí lékaři, průměrně je to čtrnáct dnů. Zabrat dá škola také přírodovědcům a ekonomům. Obtížnější studium se ale zřejmě vyplatí.

Podle průzkumu se totiž absolventi univerzity velmi dobře uplatňují na trhu práce. „Téměř polovina studentů pracuje i při škole nebo ke konci ví, kam nastoupí. Nezaměstnanost mezi absolventy je asi dvouprocentní,“ informovala Fojtová. Že se jim práce hledá snadno, potvrzují úřady práce i samotní studenti.

„Při škole podnikám v oblasti informačních technologií a jsem spokojený. Pomohla mi praxe i studium s dobrým zaměřením,“ řekl student fakulty informatiky a ekonomicko–správní fakulty Daniel Novák.

„Jejich uplatnitelnost je opravdu velmi vysoká, nejlépe jsou na tom informatici a ekonomové, kteří jsou mezi zaměstnavateli stále velmi žádaní,“ řekla mluvčí Úřadu práce v Brně Ivana Ondráková. Informatici a ekonomové mají také nejvyšší nástupní platy. Průměrný nástupní plat absolventa je osmnáct tisíc osm set korun. Mezi fakultami se ale platy hodně liší. „Mezi mzdou informatika a učitele může být rozdíl i dvanáct tisíc korun,“ dodala Fojtová.