Poliklinice Zahradníkova se pro tvar budovy říkalo Červená nudle. Objekt z dvacátých let minulého století byl donedávna kulturní památka. V červnu ale spolu s dalšími sedmnácti brněnskými stavbami o status přišel. Může za to dávná administrativní chyba.

Památkáři se už snaží pochybení napravit. Vedení Brna je ochotné se i soudit. Před několika dny ale radní zjistili, že nemají co zažalovat. Ministerstvo kultury totiž 
v řádné době nestihlo vydat rozhodnutí o zrušení památkové ochrany.

Přímo město vlastní tři 
z osmnácti památek na seznamu. Podnět na ministerstvo kultury už podalo. Týká se i polikliniky. „Ministerstvo v minulosti několikrát dalo na rekonstrukci polikliniky peníze a po celou dobu k ní přistupovalo jako k památce," upozornila Kateřina Gardoňová z magistrátu.

Jakmile ministerští úředníci oficiálně řeknou, že budovy nejsou památky, chce Brno podat žalobu. „Aktuální situace je ovšem taková, že ministerstvo nezvládlo vydat rozhodnutí, které by bylo možné zažalovat. Rozkladová komise ministerstva podnět vrátila k novému projednání," nastínil náměstek primátora Matěj Hollan. Čekání na rozhodnutí o osudu památek se proto podle něj protáhne.

Proč se jednání zpozdila, se Brněnskému deníku Rovnost zjistit nepodařilo. S tiskovým oddělením ministerstva nebylo možné se spojit.

O status památky může 
v Brně postupně přijít až čtrnáct set staveb kvůli chybnému zápisu na seznam památek na konci osmdesátých let minulého století. Brno seznam sepsalo o rok později, než mělo. „Paušálně se ale nedá říci, že všechny stavby zapsané po rozhodném datu nejsou památkami. Za památky je považujeme až do té doby, než dá někdo ministerstvu podnět na prošetření, zda konkrétní stavba je památka," vysvětlovala před několika dny mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Ministerstvo podle ní dostalo do dneška 
z Brna k prošetření asi dvacet podnětů.

Majitelé staveb, které o ochranu přišly, zatím žijí 
v nejistotě. Pro některé ale může nový stav znamenat spíše výhody. „Někteří z nich se rádi zbavují povinností spojených s péčí o součást chráněného kulturního dědictví a chtějí odstranění ochrany využít," podotkl Aleš Homola z Národního památkového ústavu.

Na seznamu památek je 
i palác Jalta. „O vrácení ochrany jsem ještě nepožádal. V kupní smlouvě jsem se ale zavázal, že se k budově budu chovat jako k památce, protože je součást městské památkové zóny," vysvětlil majitel paláce Richard Saliba.