Skupinu řidičů, kteří jezdí bez nehod a bez pokut, srovnávali s problémovými šoféry. Výzkumníci jim promítali spoty z kampaně Nemyslíš, zaplatíš a kontrolní videoklipy sestříhané z reklam na auta různých značek. „Díky magnetické rezonanci jsme měřili mozkovou aktivitu řidičů. Potom museli spoty ještě slovně ohodnotit. Podle toho jsme poznali míru empatie," popsal výzkumnou metodu vedoucí týmu Milan Brázdil.

Experimentu se zúčastnilo čtyřiačtyřicet lidí ve věku od devatenácti do třiceti let. Devatenáct z nich někdy řídilo pod vlivem alkoholu nebo drog, opakovaně dostali pokutu za nepovolenou rychlost nebo způsobili nehodu. Ostatní jezdili bez nehod a bez opakovaných přestupků.

Bezproblémovým řidičům se při sledování drastických spotů aktivovala oblast na zevní straně spánkového laloku. Aktivnější byl hlavně u těch, kteří vykazovali schopnost vcítit se do pocitů a chování jiných lidí.

U nezodpovědných řidičů se aktivovaly stejné oblasti mozku zodpovědné za empatii, ale podstatně méně intenzivně. Nebezpeční řidiči také vykazovali v pohovorech menší míru empatie s oběťmi nehod. „V tomto případě jsme prokázali, že kampaň Nemyslíš, zaplatíš sice velmi dobře funguje na běžné řidiče, ale dopad na jejich riskantně se chovající kolegy, je výrazně nižší. Přestože na ně vlastně cílíme," zdůraznil Brázdil. Podle vědců však přesto mají podobné kampaně smysl. Přinutí řidiče přemýšlet o možných dopadech jejich nezodpovědnosti. Tým chce ve výzkumu řidičů dál pokračovat. Ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu se zaměří na rozhodování v různých dopravních situacích.