HLASUJTE V ANKETĚ V PRAVÉM SLOUPCI

Neefektivní, krátkodobé a vzhledem k výsledku i drahé. Takové jsou podle Akademie věd záchranné akce, které mají Brněnskou přehradu zbavit sinic. Tvrdí to Hydrobiologický ústav akademie věd České republiky. Brněnskému deníku Rovnost se exkluzivně podařilo získat posudek, který loni akademie vytvořila pro ministerstvo zemědělství.

V posudku upozorňují vědci Josef Hejzlar a Jakub Borovec na to, že plány, jak zachránit přehradu, nejsou perspektivní. „Pro nádrže typu Brněnské přehrady existuje mnoho posudků, které dokazují, že podobná opatření nezabírají. Dusík a fosfor, který podporuje růst sinic, do přehrady přitéká hlavně z vnějších zdrojů,“ píší ve své zprávě Hejzlar a Borovec.

Pokud Povodí Moravy tento problém nevyřeší, jsou prý všechny ostatní kroky zbytečné. A jejich výsledek poznají lidé v okolí přehrady jen chvíli.
O akcích, jako je vápnění, provzdušnění vody aeračními věžemi nebo těžbě usazenin si vědci myslí, že nebudou mít výrazný vliv na zlepšení kvality vody.

„Nádrž je většinou provzdušněná dobře, takže po stavbě věží se situace zřejmě nijak nezmění. Ani u vápnění se nedá v daných podmínkách očekávat to podstatné. Tedy že by na sebe vápno navázalo fosfor,“ píšou ve dvoustránkové zprávě.

Český expert na sinice a šéf brněnského Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny kvalitu dokumentu zpochybňuje. „Nejsem si jistý, jestli kolegové měli potřebné podklady. Navíc posudek vznikl před rokem, kdy jsme ještě neznali všechna opatření,“ upozornil Maršálek. Podle něj je ale normální, že na komplikovanou věc existuje několik různých názorů. „Proto je třeba věc zkoumat přímo a pracovat s konkrétními daty. A ta říkají, že opatření zabírají,“ reagoval na dokument Maršálek.

I Povodí Moravy s Maršálkem souhlasí. „Zprávu jsem neviděl, ale předpokládám, že akademie věd předložila jen teoretický posudek. Nemají totiž výsledky z monitorování, které už několik let děláme. Na opatření ale může existovat několik pohledů,“ připouští ředitel pro správu z Povodí Moravy Antonín Tůma.

Akademici svůj posudek obhajují a tvrdí, že je kvalitní. „Je naprosto jasné, že všechna opatření budou mít jen velmi krátkou životnost a při vysokém množství fosforu, který do přehrady vtéká, se budou muset buď často opakovat nebo nezaberou vůbec,“ zdůraznil Hejzlar.

Posudek si nechalo vypracovat ministerstvo zemědělství, protože je velmi kritické k činům Povodí Moravy. S čištěním přehrady je však i tak spokojené. „Je to bezpochyby krok správným směrem,“ uvedl Pavel Punčochář z ministerstva.

Politici slibovali, že přehradu vyčistí jen přírodními prostředky. Teď ale uvažují o chemické látce s názvem PAX–18. Tato látka umí sinice vysrážet a stáhnout ke dnu. Při použití u přítoku do přehrady zabrání přitékání dalších sinic i fosforu a dusíku do přehrady. „V projektu jsou návrhy více látek, které můžeme použít. Takže o tom, jestli to bude PAX–18 se rozhodneme až po monitoringu vody. Ten nám ukáže, jak pomohly použité látky a provzdušňovací věže,“ ujasnil Tůma.

Odborníci zpochybňují pět kroků, které mají vyčistit brněnskou přehradu.

I přesto, že se v názorech na některé metody čištění přehrady odborníci neshodnou, v jedné věci jsou zajedno. Podle všech je jednoznačně nejdůležitější zabránit tomu, aby se do vody dostával fosfor a dusíkaté látky z okolí. Zatím na to ale nejsou peníze. „Kolem povodí Svratky je hodně malých obcí, které rozhodně nemají peníze na to, aby si pořídily kanalizace a čistírny odpadních vod,“ upozornil předseda Výboru pro životní prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje Václav Horák. Podle jeho odhadu by to stálo desítky miliard korun.

I tak ale pilotní projekt čištění přehrady obhajuje. Navzdory jeho nejasné budoucnosti. Podle Horáka se vyplatí, protože za dvě stě milionů korun by se dala pořídit maximálně jedna čistička v menším městě. Projekt čištění přehrady se připravuje už několik let a v půli března získal asi sto šedesát milionů korun na dotacích z Evropské unie, díky kterým může i dál pokračovat.