Kliknutím zvětšíteJedním z nich je i brněnský klavírista Marek Čermák. Do svých deseti let neměl žádné zdravotní problémy.
Jednoho dne mu však bezdůvodně začala téct krev z nosu. U lékaře se dozvěděl, že právě tohle může být jeden z příznaků alergie.
„Když jsem byl ještě dítě, míval jsem velké problémy. Prášků moc nebylo a když už se nějaké objevily, vůbec nezabíraly. Bývaly dny, kdy jsem se nemohl ani nadechnout,“ vzpomíná Čermák.
S alergií musí bojovat dodnes. „Nejhorší období je vždycky v dubnu, květnu, když rozkvétá většina stromů jako břízy, duby, lípy a kaštany. Jednou jsem šel k ránu z hospody a usnul jsem pod kaštanem. Ten stačil rozkvést. Když jsem se probudil, byl jsem celý opuchlý a dostal jsem opravdu silný alergický záchvat. Od té doby si na to radši dávám pozor,“ vypráví třicetiletý Brňák svůj zážitek.
Alergie na pyl může vypuknout v kterémkoliv věku. Nejčastěji se první příznaky projeví mezi osmým a dvacátým rokem. Jako je tomu třeba u Jany Sglundové. „Ve dvaadvaceti letech jsem si všimla, že když projdu pod rozkvetlým stromem nebo kolem louky, během chvilky mi začnou slzet oči, začnu kýchat a opuchnu. Zašla jsem tedy k doktorovi, který mi řekl, že mám alergii na pyl,“ uvedla Sglundová.
Alergie se později mohou projevit také ztrátou čichu, chuti, zánětem vedlejších dutin nosních a astmatem. „Podle mé zkušenosti se ale většina těchto problémů dá potlačit všelijakými druhy léků. Má to výhodu v tom, že se člověk nemusí ničemu vyhýbat, jako je tomu u jiných alergií,“ dodává Čermák.
Naopak je tomu u Sglundové, která trpí astmatem, atopickým ekzémem a alergií na zvířecí srst. „Nepřipadá v úvahu, abychom doma měli nějakého mazlíčka. Jakmile se kolem mě kočka jenom mihne, žádné prášky už mi nepomohou. Také kvůli atopickému ekzému musím držet dietu. Nesmím většinu ovoce a zeleniny,“ stěžuje si Sglundová.
Denně vytváří zpravodajství pro všechny, kteří trpí alergií. Brněnský lékař Ondřej Rybníček pracuje na dětské klinice v Černých Polích už od devadesátých let. Alergie je podle něj nevyzpytatelná.
Kdy na Brněnsku začíná pylová sezona?
Začíná to každý rok jinak. Vždycky záleží na tom, jak dlouho trvala zima a jak byla silná. Letos řádí alergeny už od poloviny ledna. Loni byla zima o dost mírnější, a pylová sezona byla proto slabší. Některé stromy totiž potřebují nejprve zmrznout, aby pak dobře vykvetly. Většině alergiků ale stačí málo a problémy jim způsobí i velmi slabá sezona.
Co nejčastěji alergiky trápí?
Všechny rostliny, které mají létající pyl. Zjara jsou to břízy, olše, habr, jasan a líska. V létě jsou pak nejsilnější alergeny trávy a na podzim plevely.
Jaké nejčastější problémy alergici mají?
Úplně nejběžnější je rýma se zánětem spojivek. Pokud je někdo astmatik, tak se mu zhoršují astmatické projevy: kašel, dýchání, sípání. Alergii na pyl ale může provázet i únava, lehce zvýšená teplota, bolesti kloubů nebo žaludku.
Může člověk předejít tomu, aby alergii dostal?
Jen těžko. Alergie je z velké části dědičně získaná. Pokud už ji někdo má, měl by se vyhýbat alergenům, sekat trávu, aby nekvetla, sledovat pylové zpravodajství. Existují protipylové sítě do oken a čističe vzduchu. Pokud alergik přijde domů, měl by se převléknout a umýt si hlavu. Pyl se totiž z venku lehce přenese. Dokáže urazit desítky až stovky metrů.
Může alergik nějak sám zlepšit svůj zdravotní stav?
Ideální je, pokud si vyjede někam do hor, kde pylová sezona propuká později. Vysočina ale ještě není v tak velké nadmořské výšce, ta moc nepomáhá. Lepší jsou třeba Jeseníky. Kromě hor pomáhají také jeskyně, v našem případě třeba Moravský kras.
Dá se alergie vyléčit?
Bohužel nedá. Dá se ale účinně zmírnit na několik let. Využívá se takzvané imunoterapie. Při té se injekčně do těla v pravidelných intervalech vstříknou alergeny, které člověka trápí. Je to jediný způsob, kterým se dá vyrovnat imunita. Alergie se pak utlumí třeba na patnáct až dvacet let.
Pavlína Dvořáková a Nela Maťašeje
1
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
