Pětatřicetiletý vědec se s kolegy přihlásil do soutěže už potřetí. „Nikdy jsme se ale nedostali na stupně vítězů. Teď se nám to podařilo rovnou dvakrát. Soutěžili jsme totiž ve dvou kategoriích. V nich jsme se umístili na prvním a druhém místě," vypráví Plešinger.

Na algoritmu pracoval čtyřčlenný tým šest měsíců. „Nejsložitější bylo, aby algoritmus dokázal rozlišit, jestli má pacient opravdu potíže, nebo jestli jde o technický problém," popisuje vědec.

Přístroje jsou totiž podle něj velmi citlivé. „Zaznamenávají každou sebemenší změnu v srdečním rytmu. Výrobci se tak jistí, že ničím neohrozí pacienta," vysvětluje absolvent brněnské techniky. Chybných hlášení bývá podle něj až šestaosmdesát procent.

Brněnský vědec Filip Plešinger.

V soutěži ve francouzském Nice obstál brněnský tým v konkurenci devětadvaceti týmů z celého světa. „Až do vyhlášení konečných výsledků jsme netušili, jak si stojíme. S ostatními týmy jsme vůbec nebyli v kontaktu. Vítězství pro nás bylo příjemné překvapení," říká s úsměvem Plešingr.

Jako odměnu za dobré výkony v obou kategoriích si vědci odnesli peněžní výhru. „Tu jsme si spravedlivě rozdělili. Úspěchem jsme si zajistili i prestiž. Pokud vše půjde dobře, bude náš projekt letos v létě publikovaný v prestižním odborném časopise," poznamenává.