Turisté, kteří vyrazí na Břeclavsko, si stěžují, že pracovníci informačních center nemají po ruce mapy cyklostezek v blízkém Rakousku. Návštěvníci Brna si naopak pochvalují dostatek materiálů i ochotu a rychlost zaměstnanců. Redaktoři Deníku Rovnost po roce znovu testovali, jestli jsou turisté spokojení se službami, vybaveností a ochotou personálu v jihomoravských Turistických informačních centrech.

A nejhůře letos skončila Lednice. I když má být tamní informační středisko otevřené sedm hodin nepřetržitě, zaměstnanci si společně odskočili na polední oběd. „Nelíbí se mi to. Mají se v práci střídat,“ kroutil hlavou jeden z nespokojených turistů Libor Navrátil z Olomouce.

Návštěvníci, kteří zamířili na výlet do Brna, byli se službami tří místních „íček“ spokojení. Mezi nimi i Daniel Callanen z Velké Británie, který zavítal do Brna poprvé. „Přijel jsem teprve včera, ale moc se mi tu líbí. Byl jsem v informačním centru, aby mi poradili, které památky stojí za to navštívit. Byli velmi ochotní a angličtina jim nedělala problém,“ uvedl Callanen.

Všichni pracovníci brněnských center musí znát alespoň jeden světový jazyk. „A v každém z nich je nejméně jeden člověk, který umí anglicky. Doplňují ho lidé, kteří mluví německy nebo dalším jazykem,“ vysvětlila situaci mluvčí brněnského informačního centra Jana Fantová.

Hůř jsou na tom informační kanceláře v menších městech. I když v loňském testu všichni tvrdili, že jim cizí jazyk nedělá problémy, letošní test přímo na místě v mnoha případech ukázal, že to není pravda.

Například rakouští turisté měli problém minulý víkend ve Vranově nad Dyjí na Znojemsku. Pracovnice infocentra německy nemluvila a angličtině vůbec nerozuměla. „Bylo vidět, že se obsluha nedokáže v cizím jazyce domluvit. Její ochota komunikovat byla hodně malá,“ divila se přihlížející studentka Jana Růžičková. Podobně bezradná byla i obsluha v Hodoníně, která návštěvníka jen odkázala na stojan s letáky v angličtině.

Podle ředitelky jihomoravské Centrály cestovního ruchu Zuzany Vojtové může být problém v tom, že obsluha v infocentrech má nízký plat. A přesto musí být vzdělaná, orientovat se v okolí a k tomu znát i cizí jazyk. „Je to škoda, protože právě tito lidé mohou na jih Moravy nalákat víc lidí. A ty, kteří přijeli, aby se ještě vrátili,“ myslí si Vojtová.

Ani některé nedostatky pracovníků infocenter však turisty od návštěvy jižní Moravy letos neodradily. Naopak. Za první čtvrtletí letošního roku navštívilo jižní Moravu přes dvě stě sedmdesát tisíc lidí odjinud. To je o tři procenta víc než za stejné období loni.

Lidé však častěji cestují na vlastní pěst a informace o místech si shánějí předem. To může být i případ Blanska, kde do infocentra chodí o čtvrtinu lidí méně než loni. „Chodí k nám denně asi sto padesát lidí, loni to průměrně byly dvě stovky,“ odhadla počet turistů vedoucí blanenské informační kanceláře Martina Hejčová.

Čtěte velký test infocenter v úterním vydání Deníku Rovnost

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI