Dnes je to rok, co do primátorského křesla usedl sociální demokrat Roman Onderka. I přesto, že o něm jeho kolegové a opoziční zastupitelé mluví jako o silném primátorovi, jeho jméno téměř dvě třetiny Brňanů neznají. Vyplývá to z průzkumu brněnského Deníku Rovnost, který minulý týden oslovil tisíc obyvatel města.

Onderka je však spokojený. „To je velký úspěch. Ještě před rokem jsem patřil mezi neznámé politiky a teď mě zná téměř čtyřicet procent Brňanů. Vážím si toho,“ řekl Onderka. Podle ankety řeklo jeho jméno třicet osm procent lidí.

Více oslovených tipovalo správně stranickou příslušnost prvního muže Brna. Pětačtyřicet procent si vybavilo, že primátor je sociální demokrat.

Pro řadu Brňanů se naopak navzdory volbám a složitým koaličním jednáním ve vedení města nic nemění. Osm procent lidí si stále myslí, že primátorský řetěz stále nosí Onderkův předchůdce Richard Svoboda. Stejný počet má zase v paměti předminulého šéfa města Petra Duchoně. Většina Brňanů svou neznalost zdůvodňuje jednoduše: O komunální politiku se nezajímáme.

Tento fakt vnímá i náměstek primátora Martin Ander. „Nepřekvapuje mě to. Odpovídá to tomu, že k volbám přišlo čtyřicet procent lidí,“ říká Ander.

Loňského soupeře Onderky Karla Hledíka výsledek naopak zaskočil.

„Žiju ve světě, ve kterém znalost takových věcí považujeme za samozřejmou. Měl jsem dojem, že Onderka je všude,“ pobavil chabý zájem Brňanů o politiku Hledíka.

Podle politologa z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše je anketa dostatečně vypovídající. A může svědčit o stabilitě brněnské politiky. „Je to zarážející. Nemusí to však znamenat, že by byl primátor špatný nebo nevýrazný. Lidé zkrátka mohou být spokojeni, zdá se jim, že v Brně funguje vše tak, jak má a, nepotřebují tedy výrazného primátora,“ myslí si Mareš.

Onderkovy činy podle Brňanů skutečně výrazné nejsou. Dvaašedesát procent si jeho jméno nedokáže spojit s žádným konkrétním projektem. Jedenáct procent mu připisuje podobu náměstí Svobody, pod kterou se podepsal jeho předchůdce.

Onderka tak zatím nejvíc potěšil důchodce. „Dodržel slib a zrušil jízdné v MHD pro důchodce,“ řekla Eva Tománková. Toho si spolu s ní všimlo šest procent oslovených lidí.

Redaktoři brněnského Deníku Rovnost se lidí také zeptali, jakého dalšího městského politika si vybaví.

Dvaašedesát procent neznalo nikoho. Nejčastěji pak zaznívala jména Richarda Svobody, Jiřího Zlatušky a Stanislava Juránka.

Brňany teď podle ankety nejvíce trápí špinavá přehrada, rušení Úrazové nemocnice a vzhled náměstí Svobody. Nelíbí se jim ani diskuze kolem nádraží.

„S těmi tahanicemi a referendy o nádraží už nás všichni v republice považují za blázny. Město by to už konečně mělo vyřešit,“ myslí si například Petr Trčka.

Vedení vyčítají také nedostatek sportovních areálů a koupališť.

„Brno je druhé největší město a nemá ani pořádné koupaliště, natož aquapark. Nebaví mě pořád jezdit do Vyškova nebo Jihlavy,“ říká Radka Pichlerová.

Brňané si stěžují také na špinavé ulice a nedostatek kontejnerů na tříděný odpad. Naopak jsou spokojeni s kvalitou veřejné dopravy.

Žádají ale posílení tramvají na lince jedna, dvanáct a třináct. Někteří by chtěli také jezdit metrem.