K platformě se dostal díky jednomu z předmětů ve škole. "V projektu jsem měl za úkol sbírat data z jednoho webu. Konkrétně šlo o kryptoměnové adresy," popsal Bambuch.

Když se nasbírá dostatek dat, je možné podle nich identifikovat uživatele internetového účtu či profilu. Podle toho také platforma pozná, zda konkrétní osoba koupila na internetu nelegální služby.

"Kryptoměnové adresy jsou pseudonymní. To znamená, že se nedá zaručit úplná anonymita při platbách. Našim cílem je zjistit, komu adresa patří. Člověk může udělat chybu a omylem se přihlásit k tomu, že je adresa jeho. Napíše například do nějakého fóra. Když víme z temného webu, že tento účet byl použitý k nelegálním aktivitám, a z veřejně dostupných informací víme, kdo se k němu přihlásil, spojíme všechna data, abychom našli průnik," upřesnil Bambuch.

Dodal, že chtěl vytvořit platformu, která spojí už existující studentské projekty na stejné téma. Přestože platformu rozvíjel především kvůli diplomové práci, pokračoval i po jejím dokončení v komerční firmě. "Využít informace mohou také organizace, které zajímá ohodnocení dané kryptoměnové adresy. Jsme schopni říct, jestli se jedná o obyčejného člověka, který si za bitcoiny kupuje rohlíky, nebo nájemného vraha," řekl.

Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost z firmy Patron-IT Martina Hallera stejný koncept už ve světě funguje. "Různé instituce, například finanční úřad nebo policie, potřebují propojovat virtuální identity pachatelů s těmi skutečnými. Nejlépe se zatím firmám propojuje identita v kryptoměnových směnárnách," přiblížil.

Směnárny, kde se směnují měny s nuceným oběhem za kryptoměny a naopak, mají v některých zemích dle zákona povinnost legitimovat své uživatele. "Ve Spojených státech již pár kryptoměnových burz, které toto nečinili, zavřeli. Jedná se o data, která mají čím dál větší hodnotu s tím, jak se v kryptoměnách děje čím dál více transakcí," doplnil Haller.