Veselá brána stála v hlavní městské hradbě již ve 13. století. Vycházelo se z ní směrem na hrad Veveří a dále na Českomoravskou vrchovinu. Ve středověku a raném novověku ji několikrát přestavěli, nakonec dostala renesanční podobu. Po vybudování barokního opevnění v 17. století ztratila středověká brána význam, postupně chátrala a nakonec ji před dvěma sty lety Brňané zbořili.

V centru Brna bádají archeologové Václav Kolařík, Antonín Zůbek a Marek Peška. „Solniční ulice přímo kopíruje dřívější městské opevnění. Proto bedlivě sledujeme každý výkop," řekl Kolařík. S kolegy pracují někdy až pět metrů pod povrchem.

Stavaři, kteří v centru Brna pracují, s archeologickým dohledem počítali. Stavební práce se tedy kvůli němu neprodlouží. „Zatím se s nimi pracuje dobře, snažíme se navzájem si vyhovět," zhodnotil spolupráci vedoucí stavebního projektu Vladimír Král.

Přesto zůstanou dělníci na místě o něco déle. „Kvůli vstupu dalších investorů musíme na tři měsíce přerušit práci, opravy tedy dokončíme zřejmě až v září 2021," sdělil Král.

Rekonstrukce z velké části blokuje ulice. Chodci se mohou pohybovat jen v úzkých uličkách po obou stranách stavebního oplocení. „Chodím tudy často. Obzvlášť když prší a každý má nad hlavou deštník, není lehké se vyhnout. Chápu ale, že je to kvůli nálezům nutné," řekl Brňan Josef Pospíšil.

Investorem stavby je město Brno. „Od předání staveniště na výkopové práce dohlížejí památkáři z Národního památkového ústavu,“ sdělil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Stavbaři konzultují s památkáři veškeré zásahy v blízkosti zbytků historického opevnění.

Během rekonstrukce dělníci vymění potrubí, kabely a nakonec i chodníky všech tří ulic.

IVA KOVAČIČOVÁ