Lidské kosti totiž měli pod dřevěnými kříži najít dělníci, v šedesátých letech minulého století, když tam kopali elektřinu. „Ty kosti měl u sebe nějakou dobu můj děda, který byl hostinský. Měl je ve sklepě bývalé restaurace naproti Devíti křížům," řekl Brněnskému deníku Rovnost starosta obce Lesní Hluboké na Brněnsku Vladimír Ryšánek. K nálezu tehdy Antonín Ryšánek přivolal archeology z Brna, kteří kosti ohledali. Potom je starostův bratr uložil pod prostřední kříž.

Teď tam ale lidské ostatky výzkumníci nenašli. Nepodařilo se jim ani vyhledat záznam o nálezu z šedesátých let. „Jsou buď ztracené, nebo jinde, než jsme hledali," uvedl David Merta ze společnosti Archaia Brno, která místo na podnět České televize zkoumala georadarem.

Ten ukazuje změny v půdě do hloubky tří metrů. „Kdyby tam někdo vykopal jámu a pak ji zaházel, tak to poznáme," řekl Merta. Radar našel jen staré díry po křížích. V okolí objektů odborníci odkryli část zeminy. „Protože byla neporušená, myslí si, že pod ní nic není," sdělil Ryšánek.

Nevěsta, ženich, svatebčané a dva vrazi. Těla těchto lidí mají podle pověsti ležet pod devíti dřevěnými kříži u dálnice D1 na Brněnsku.

Podle archeologa je nepravděpodobné, že by oběti vraždy lidé pochovali v lese. „Vymykalo by se to tehdejším zvyklostem," uvedl  Merta.
Kosti z dřívějšího nálezu podle něj mohly patřit třeba vojákům. Místem totiž vedla císařská cesta z Prahy do Brna, a proto pohřbenými mohli být účastníci napoleonských nebo prusko-rakouských válek. „Mimořádná doba si žádala mimořádná opatření. Když nebyl poblíž hřbitov, mohli vojáky pohřbít v místě u křížů,"  upozornil Merta.

Ostatky nalezené v šedesátých letech podle něj mohli  zničit dělníci před dvaceti lety, když opravovali kanály před kříži. Nebo jsou kosti uložené přímo pod jedním křížem a radar je nezachytil.

Podle brněnské historičky Mileny Flodrové je těžké určit, jestli má pověst pravdivý základ. „Zvěst o události se pravděpodobně šířila od úst k ústům a postupně vznikla pověst," řekla Flodrová. Dřevěné kříže, které lidé na místě postavili, jsou poprvé písemně zdokumentované na konci osmnáctého století. Kdy je tam lidé postavili, ale není jasné.

Traduje se, že nejvíc uhnívá kříž vlevo vedle prostředního, pod kterým leží handlíř. „Některé skutečně uhnívají častěji, ale které to jsou, nevím," poznamenal starosta Ryšánek. Kříže dělníci naposledy vyměnili v osmdesátých letech minulého století. Archeologové na místě další průzkum neplánují.