"Věže mohly být již původní součástí hradby, ale pravděpodobně byly k hradbě přizděny až někdy ve druhé polovině 13. století. Obě se nacházely v těsné blízkosti Veselé brány, jednoho z hlavních vstupů do středověkého města," popsal archeolog Václav Kolařík z organizace Archaia Brno.

Podle nálezů stály věže asi dvacet metrů od brány západním a východním směrem, jejich hlavním úkolem bylo podle Kolaříka posílit obranu města. Východní věž zdemolovali tehdejší obyvatelé Brna v 19. století, ještě tehdy byla nakreslená na plánech města. "O existenci západní věže jsme doposud nevěděli. Její existence nebyla ani předpokládána, vzhledem ke skutečnosti, že ji nezobrazuje žádný z nejstarších pohledů na město," poznamenal Kolařík.

Dodal, že je pravděpodobné, že právě se západní věží souvisí zápis z kroniky brněnského lékárníka Jiřího Ludwiga z šestnáctého století. "V textu uvádí, že dne 8. srpna roku 1580 mezi devátou a desátou hodinou v noci zasáhl prachovou věž u Veselé brány blesk. Exploze více než sedmdesáti tun střelného prachu způsobila, že se celá věž i s částí hradby sesula k zemi," nastínil Kolařík. Mnoho okolních domů zásah poškodil, dva z nich museli lidé strhnout.

Zprávu dříve vědci spojovali s jinými objekty, například s Prašnou věží v parkánové hradbě před dnešním hotelem Slavia. "Nyní můžeme s velkou mírou pravděpodobnosti tuto prachovou věž ztotožnit s nálezem základového zdiva před domem Solniční 11," poukázal Kolařík.

Veselá brána byla jednou z pěti bran, kterými se obyvatelé středověkého Brna dostali za hradby, kromě ní lidé chodili ještě Běhounskou, Brněnskou, Měnínskou a Židovskou bránou. "Průjezd Veselou brány dosahoval délky větší než pět metrů. Brána byla zbořena na přelomu 18. a 19. století a v rámci demolice byly odstraněny i starší komunikace," uvedla na webu internetové encyklopedie dějin Brna archeoložka Lenka Sedláčková.

Do dneška se dochovala do dneška jen brána Měnínská.

Vědci ze společnosti Archaia zkoumají nálezy v celém rozsahu stavby, o nálezy se zajímá i Národní památkový ústav. Investorem rekonstrukce vodovodů je město Brno. "Při nálezu definuje postup stavební zákon. Podle něj je stavebník povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce případně na místě nálezu přerušit," poznamenal mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.