„Věděli jsme, kde zhruba byli pohřbení. Oba hroby byly v minulosti otevřené, nedochoval se však žádný nákres, plánek a fotografie v té době nebyly,“ uvedl archeolog a odborný náměstek Muzea města Brna Petr Vachůt.

Výstava Tvář minulosti přibližuje v Archeoparku Pavlov metodu rekonstrukce podoby člověka.
Archeopark v Pavlově zahájil sezonu. Lidé uvidí, jak vypadal pravěký šaman

Brněnští archeologové tak mají o hrobu české královny poprvé k dispozici přesná data. Ten se nachází na nejčestnějším místě před oltářem v hlavní části kostela. Oproti symbolické dlaždici označené zlatým písmenem E je však zhruba o půl metru posunutý. Hrob Jindřicha z Lipé se pak spolu s další podzemní komorou, která nebyla stavebně dokončena, nachází v jižní části kostela.

Na další hrobky archeologové pod podlahou kostela nenarazili. Podle nich překvapivě. Právě to jim však umožnilo hroby obou významných českých šlechticů s jistotou potvrdit.

„Překvapilo nás, že během působení cisterciáckého kláštera žádná jiná hrobka nepřibyla. Mysleli jsme si, že se tu objeví nějaké další hrobky například donátorů, kteří si vymínili, že chtějí být pohřbeni v kostele. Cisterciačky si však opravdu byly vědomy posvátnosti místa posledního odpočinku zakladatelky místa, které si nedovolily zastavět a vzdaly jí úctu tím, že zde nepřidaly žádnou jinou hrobku,“ dodal Vachůt.

Místo, kde stál vojenský tábor Římanů o rozloze zhruba 8 hektarů, objevili brněnští archeologové v poli u Drnholce na Břeclavsku.
VIDEO: Unikátní objev. Archeologové našli na jihu Moravy tábor Římanů, podívejte

V severní části kostela se přesto jedna objevila. Komu by mohla patřit, archeologové zatím netuší. V úvahu připadá některý z významných donátorů kláštera nebo jedna z prvních cisterciáckých abatyší. S jistotou nemohou říct ani to, že je v ní někdo pochován. Vyvozují to pouze z charakteru signálu u již známých hrobek, který se od charakteru signálu u nově nalezené hrobky nijak neliší. Čekat je tak bude pátrání v archivech i nálezových zprávách předchozích výzkumů.

Výzkum prováděli archeologové z Muzea města Brna ve spolupráci s Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Probíhal takzvaně neinvazivně pomocí pozemního georadaru zaznamenávající změny v elektromagnetickém signálu, na základě kterého jsou archeologové schopni pod povrchem nalézt dutý prostor.

Kniha Po stopách nejstaršího osídlení Brna, kterou napsala brněnská archeoložka Zdeňka Nerudová. Publikaci na konci minulého roku vydalo Moravské zemské muzeum.
Pravěcí lidé žili v Bohunicích, tvrdí v nové knize brněnská archeoložka

„Přístroj slouží k odhalování nějakých dutin a je možné ho použít ve vnitřních prostorách. My jsme pomocí něj změřili všechny volné plochy, data následně vyhodnotili a identifikovali čtyři anomálie, které jsme interpretovali jako hrobky. Zachytili jsme tak nejen hrobku Elišky Rejčky, hrobku Jindřicha z Lipé, prázdný hrob poblíž jeho hrobky, ale i novou dosud neznámou hrobku,“ popsal archeolog Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Průzkum se přitom nyní neprováděl náhodou. V letošním roce totiž Muzeum města Brna chystá unikátní výstavu věnovanou právě Elišce Rejčce. Letos je to sedm set let, kdy královna klášter cisterciaček na Starém Brně, kde byla také uložena k poslednímu odpočinku, založila. Podle ředitele Muzea města Brna Zbyňka Šolce je sedmi sté výročí založení baziliky pro Brno jedním z nejvýznamnějších.

Infoblok:
V roce 1323 založila královna vdova Eliška Rejčka na Starém Brně klášter cisterciaček.
V roce 1329 byl v částečně dokončeném konventním chrámu Panny Marie uložen životní druh Elišky Rejčky, bohatý a mocný šlechtic Jindřich z Lipé.
V roce 1335 byla uložena do hrobky před hlavním oltářem v chrámu Panny Marie zesnulá královna vdova Eliška Rejčka. Ačkoliv šlo o jednu z nejvlivnějších žen Českého království 14. století, do hrobu byla pohřbena v prostém rouchu.
V roce 1762 byl hrob Elišky Rejčky otevřen v rámci oprav dlažby kostela. Poslední cisterciácká abatyše Antonie von Ulrici pietně vyzvedla kosti královny ze ztrouchnivělé dřevěné rakve a nechala je znovu pohřbít v měděném sarkofágu.
Při další rekonstrukci podlahy kostela v roce 1903, kterou prováděli již noví správci kláštera Augustiniáni od svatého Tomáše, byla hrobka opět odkryta. Do hrobky byl přidán dokument psaný latinsky na pergamenu, který sepsal a podepsal tehdejší knihovník Starobrněnského kláštera Klement Antonín Janetschek.
Během zavádění párovodního topení pod podlahou kostela Panny Marie v roce 1966 prováděl archeologický dozor brněnský specialista na středověk Boris Novotný. V jižní lodi kostela odkryl hrobku, kterou podmínečně označil jako místo pohřbu Jindřicha z Lipé.