Pozůstatky keltského sídliště ze třetího století před naším letopočtem objevili tento týden archeologové v Blažovicích na Brněnsku. Nález objasňuje, jak vypadalo vybavení keltské kuchyně a jak fungovala keltská domácnost. Odhaluje rovněž módu, kterou se řídily ženy v mladší době železné.

Kovová spona, naběračka na pivo či víno, dva železné nože a spoustu keramiky. Takové i další předměty z doby před naším letopočtem se podařilo archeologům odkrýt při záchranných pracích v Blažovicích u Brna. V místech, kde mají nyní vyrůst nové rodinné domky, před více než dvěma tisíci let žili Keltové.

„Keltové jsou první obyvatelé na našem území, které dokážeme etnicky určit. Pomáhají nám přitom hlavně knihy antických autorů. Předměty, které jsme našli spadají do mladší doby železné, tedy do období od roku čtyři sta před našim letopočtem až do roku nula,“ přiblížil nález vedoucí záchranných prací Michal Přichystal.

Nejvíce si považuje dvou nálezů – kovové naběračky a neporušené spony. „Spony nacházíme docela běžně, ale není zvykem, aby neporušená spona ležela jinde než poblíž zemřelé v pohřebišti. Nepoškozených předmětů se tehdejší obyvatelé také nezbavovali a neházeli je do odpadů, které nyní nacházíme,“ tvrdí Přichystal.

Unikátním nálezem je kovový „šufán“ dlouhý asi šedesát centimetrů, který mohl keltským ženám sloužit k nabírání nápojů nebo polévky. „Z antických pramenů víme, že tito lidé míchali vodu s vínem. Šufánem tedy mohli nabírat tento nápoj nebo i pivo,“ přiblížil Přichystal. Podotýká, že s podobnými nálezy se setkávají archeologové pouze náhodně. „Nyní poprvé jsme si nález naběračky spojili s keltským sídlištěm,“ dodal Přichystal.

Silnou stránkou keltské kultury byla keramika, jejíž úlomky archeologové nacházejí v odpadních jámách. „Keramiku měli Keltové již dokonalou, vyráběli ji na hrnčířském kruhu,“ podotkl ředitel Ústavu archeologické památkové péče v Brně Miloš Čižmář. Kromě keramiky odkryli v Blažejovicích archeologové také další výbavu keltské kuchyně jako jsou dva kovové nože či sekáčky spolu s úlomky zvířecích kostí. „Jídelníček Keltů byl podobný tomu našemu, pěstovali obilí, mouku mleli na mlýncích, jedli luštěniny jako hrách a čočku a chovali domácí zvířata – prasata, ovce i kozy. Kosti pocházejí pravděpodobně z těchto domácích zvířat,“ vysvětlil Čižmář.

Archeologové jsou schopní z nálezů také určit, jak vypadala keltská obydlí. „Nacházíme dva typy domů. Jedny jsou na úrovni terénu s kůly zapuštěnými do země. Stěny měly vypletené proutím a měly sedlovou střechu. Tam pravděpodobně Keltové žili. Druhé jsou šedesát až osmdesát centimetrů pod úrovní terénu, kde měli asi své výrobny. Ale je možné, že vzhledem k lepší izolaci a tedy i většímu teplotu také bydleli,“ upřesnil Přichystal.

Upozorňuje přitom na rozdíl mezi keltským sídlištěm a oppidem, tedy opevněným městečkem, které takto označovali ve svých knihách Římané v Caesarově době. „To, co jsme našli, je běžné nížinné sídliště. Oppidum bývá rozsáhlejší předměstí, většinou opevněné centrum obchodu a výroby,“ vysvětlil Přichystal.

Nalezené sídliště archeologové zdokumentují a z jejich nákresů a fotografií pak vzniknou plány. Nálezy předmětů po laboratorním ošetření převezme muzeum ve Šlapanicích, zbytek padne při stavbě nových rodinných domků. „Podobných sídlišť je na Moravě několik set, většinu z nich neodkrýváme tak do hloubky. V Blažovicích se nám podařil větší nález než obvykle,“ uzavírá Přichystal, jehož tým v místě stále pracuje.