Odborníci z Masarykovy univerzity tam zahájí práci na podzim. Považují to za unikátní příležitost. „Místní si svoji historii a nálezy velmi chrání. Probádána je malá část území, a to hlavně podél pobřeží,” uvádí Mateiciucová.

Povolení pro archeologické práce na Blízkém východě není podle výzkumnice snadné získat. „Tím, že jsme ho obdrželi, dostáváme jedinečnou šanci zařadit se mezi průkopníky, kteří se budou spolupodílet na mapování a přepisování ománských dějin,” vysvětluje archeoložka.

Důvěru se brněnským archeologům podařilo získat díky výzkumnému projektu. „Dosud převažoval názor, že Arabský poloostrov byl odjakživa pustou končinou. Teprve výzkumy posledních let hovoří o zelené Arábii. Monzunové deště pravděpodobně zasahovaly mnohem větší území, než si lidé mysleli. Arábie tak mohla kdysi být plná zeleně, zvířat a vody. A kde se vyskytuje voda, je i člověk,” zamýšlí se.

Výzkumný tým se proto vydá do ománského vnitrozemí, kde se nachází zaniklé jezero. Věnovat se bude období zhruba od osmého do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. „Při obhlídce jsme narazili i na pozůstatky lidského osídlení, doufáme proto, že odhalíme nejen, jak docházelo k postupnému vysýchání, ale i jak na něj člověk reagoval,” říká výzkumnice.

Do budoucna plánuje probádat i několik míst v Jordánsku. „Mým největším snem by pak bylo vrátit se do Sýrie. Zemi a naše přátele jsme bohužel museli opustit kvůli konfliktu, který tam vypukl,” uzavírá.

ZUZANA PEKÁRKOVÁ