Architekt Dokoupil: Územní plán je mocný nástroj

„Územní plán musí dát Brnu možnost těžit z jeho potenciálu. Snažíme se v něm dohlédnout až do roku 2030,“ říká Dokoupil. Tři varianty konceptu plánu, které brněnský magistrát lidem postupně představuje, však vzbuzují velké vášně. Někteří lidé nesouhlasí s rušením zahrádkářských kolonií, jiným se nelíbí výběr míst určených k zastavění. Autoři plánu proto počítají s tisícovkami připomínek a námitek. „Stejně důležitá jako mapová část plánu je i jeho textová část, která obsahuje přesná pravidla pro využití jednotlivých území. A i k těmto pravidlům se lidé mohou vyjadřovat,“ upozorňuje Dokoupil.

Jaká je vaše vize Brna, podle které územní plán připravujete?
Jsme přesvědčeni, že Brno je město s obrovským potenciálem. Má tři základní silné stránky, na kterých musíme stavět. Má výbornou a mimořádnou polohu v kontextu Evropy, díky které leží na křižovatce evropských dopravních koridorů. Leží také na rozhraní nížiny a vysočiny, které se ve městě střetávají a vytvářejí jeho jedinečný kolorit. Ve kterém jiném městě se člověku podaří po deseti minutách jízdy na kole dojet do lesa? Třetí silnou stránkou, kterou nyní Brno má, je jeho univerzitní charakter. Přesně toho musí využít, aby se mohlo stát městem vědy a výzkumu, stejně jako bylo v devatenáctém století moravským Manchesterem a ve dvacátém století strojírenským centrem.

Jak se díváte na to, jak magistrát o územním plánu Brňany informuje? Nezdá se vám, že kampaň je nevýrazná, a lidé se tak o chystaných změnách nedozví?
Náš vliv na informační kampaň města je pouze neformální, vše záleží na rozhodnutí magistrátu. Ten však o územním plánu informuje šířeji, než určuje stavební zákon. A kdo si chce informace najít, ten si je najde. Lidé nemůžou čekat, že jim město vše naservíruje. Ale je pravda, že jsem informační kampaň čekal velkorysejší. Kdyby to bylo na mně, snažil bych se o větší otevřenost jak k médiím, tak hlavně k městským částem. Jejich zpětná vazba je pro kvalitu dokumentu důležitá.

Nyní se chystá veřejné projednávání tří variant konceptu územního plánu. Jak z nich nakonec vznikne jeden plán?
Bude to jakýsi kompilát všech tří variant, přičemž jedna z nich poslouží jako základ. Z ní se vyberou nosné znaky, ke kterým se poté přidají další prvky jako mozaika. Pro řadu území jsme přitom navrhli tři různá řešení, aniž bychom nějaké upřednostňovali. Nyní čekáme, jaká se kolem nich rozpoutá diskuze.

Čím se od sebe koncepty plánu liší?
Základním rozdílem je řešení dopravní infrastruktury. Ve variantě I. a II. vede silnice R43 původní trasou takzvané Hitlerovy dálnice přes Bystrc, zatímco varianta III. s touto silnicí ve městě nepočítá. Předpokládáme, že třetí variantu vyloučí kraj po schválení zásad svého územního rozvoje. Brno se potom bude rozhodovat mezi prvními dvěma variantami. Ty se od sebe liší tím, kudy v nich vede takzvaný Severojižní diametr a jaký důraz kladou na strategickou průmyslovou zónu v okolí Chrlic, Tuřan a letiště.

Počítáte i s tím, že se kraj rozhodne pro trasu R43 mimo Brno, a na stole tak zůstane právě třetí varianta?
Nemůžu ani nechci mluvit za kraj, který musí tento problém vyřešit ve svých zásadách územního rozvoje. Mohu ale vycházet z toho, že jihomoravské zastupitelstvo před několika týdny rozhodlo, že do veřejného projednávání zásad územního rozvoje půjde varianta s R43 v historické trase takzvané Hitlerovy dálnice se severním obchvatem Kuřimi. To samozřejmě třetí variantu vyloučí, protože by byla v rozporu se zásadami kraje, které jsou územnímu plánu města nadřazené.

Ozývají se hlasy, že by mělo Brno s projednáváním konceptů počkat do doby, kdy kraj o R43 rozhodne definitivně. Jinak je prý možné, že územní plán později zruší soud kvůli tomu, že nevznikal v souladu s plánem kraje. Nebojíte se, že se tyto scénáře mohou naplnit?
Nic nebrání tomu, abychom projednávali koncept, který má tři varianty a počítá s oběma trasami R43. Město pouze nesmí toto projednávání uzavřít a začít vypracovávat pokyny pro zadání návrhu územního plánu. S tím může začít až poté, co kraj schválí své zásady územního rozvoje, což snad bude ještě letos.

Projednávání tří variant konceptu je tedy poslední část příprav, do které se nyní město může pustit bez obav?
Ano, to rozhodně není legislativně napadnutelné.

Kdy může začít nový územní plán města platit?
To se velice špatně odhaduje. Od roku 2007 totiž platí nový stavební zákon, podle kterého může územněplánovací dokumentaci prozkoumat soud. To může samozřejmě způsobit velké komplikace a zdržení. Vstupy Nejvyššího správního soudu do procesu jsou nešťastné. Soud totiž neposuzuje věcnost, ale formální správnost všech kroků. Rozsudek může zastavit dobrou věc jen proto, že se nedodržely všechny lhůty a nějaký úředník třeba sundal oznámení z vývěsní desky o den dříve, než měl. Termín schválení se proto špatně odhaduje, nicméně v ideální situaci, kdy soud do procesu schvalování nezasáhne, může plán platit v polovině roku 2013.

Říkáte, že možnost přezkoumat plán soudem celou věc jen zdržuje. Dovedete si představit, že může soud hrát konstruktivní roli a poukázat na nějakou závažnější chybu, než na špatné vyvěšení dokumentu na úřední desce?
Všechny chyby by se měly odstranit při vyřizování připomínek a námitek. To se nedá obejít, na to je zákon. Pořizovatel, tedy město, musí individuálně posoudit a vyřídit každou připomínku. Námitkami, které mohou podávat majitelé nemovitostí nebo takzvaní zástupci veřejnosti (pozn. red. kdokoliv z řad veřejnosti, který svoji námitkou podloží dvěma stovkami podpisů), se musí zabývat dokonce zastupitelstvo. Nedovedu si představit demokratičtější a otevřenější proces. Soud proto chápu opravdu jen jako brzdu.

Jak dlouho po schválení bude územní plán města platit?
To zákon neupřesňuje. Platnost územního plánu nechává v kompetenci města. To musí pravidelně posuzovat, zda je plán funkční, nebo zda už je čas na vypracování nového. Současný územní plán platí od roku 1994, my počítáme s tím, že ten nový nahlíží na podobu Brna v roce 2030.

Jak řeší nový územní plán modernizaci nádraží?
V tomto bodě bylo zadání územního plánu jednoznačné, dostali jsme za úkol počítat s jeho odsunutou polohou. Tento problém ale vlastně ani nemá jiné řešení. A to říkám nejen proto, že projektu odsunu fandím. Zachovat nádraží ve stávající podobě totiž ve skutečnosti znamená postavit nové nádraží na místě současného nádraží, což by se muselo dělat za provozu a vyžádalo by si to i demolice v okolí. Proto by to bylo výrazně dražší než stavět nové nádraží v odsunuté poloze.

Co se bude dít ve chvíli, kdy na odsun nádraží nebudou peníze, jak nyní tvrdí ministerstvo dopravy?
To je samozřejmě problém, protože to řadu věcí v území blokuje. My to ale můžeme vyřešit tím, že některé změny v území navážeme právě až na odsun nádraží. Někde například nepůjde stavět, dokud k odsunu nedojde.

Řadu lidí rozčílilo, že nový územní plán počítá s rušením zahrádkářských kolonií v centru města. Proč jste se rozhodli kolonie rušit?
Vedla nás snaha vytvářet kompaktní město, které nebude jako ementál. Zahrádky v centru totiž tvoří oplocenou neprostupnou bariéru a slouží jen úzké skupině lidí. Pro město je lepší, když se tyto plochy promění v park nebo se využijí k zástavbě. Díky tomu, že tyto plochy nabídneme k zastavění, můžeme navíc bojovat proti tomu, aby se lidé z města stěhovali do nové zástavby v okolní aglomeraci. Nabídneme jim konkurenceschopné plochy přímo v centru Brna.

Nová zástavba se však mnoha lidem také nelíbí. Například zastavění zahrádkářské kolonie Juranka by znamenalo, že lidé z Jundrova přijdou o blízký les, který jste vyzdvihoval jako jednu z velkých výhod Brna.
Pozor, Juranku určujeme k zástavbě jen v jedné variantě. V textové části plánu navíc upřesňujeme, že současně s výstavbou je nutné postavit infrastrukturu a vyřešit tam hromadnou dopravu. Bez splnění této podmínky tam nic vzniknout nemůže.

Jak chcete zabránit tomu, že na plochách, kde územní plán povolí výstavbu, začnou růst domy nesystematicky a bez potřebné infrastruktury?
Jde o to, aby město pravidla schválilo tak, jak jsou navržena. A aby pak stavební úřad vyžadoval jejich dodržování. Územní plán je mocný nástroj, pokud se s ním umí pracovat. My nemůžeme připravovat pravidla s tím, že bychom nevěřili v jejich dodržování.

Mluvíte o pravidlech, která budou výstavbu jasně regulovat. Jak chcete v územním plánu omezit stavbu vysokých budov či mrakodrapů?
Výšku nechceme posuzovat podle absolutní výšky stavby, chceme se na ni dívat v souvislosti s výškou okolní zástavby. Umístit třicetimetrový dům třeba v Kotlářské ulici je úplně něco jiného než ho chtít stavět mezi rodinnými domky v Žabovřeskách. Podle nás je proto výšková stavba každá, která přesahuje výškovou úroveň stanovenou pro dané území. A kromě toho počítáme s tím, že v oblasti historického středu města, Masarykovy čtvrti, Pisáreckého údolí či vytipovaných místech s výhledem na hlavní brněnské dominanty nebude možné stavět výškové stavby za žádnou cenu.

Vaše firma řeší v Brně nejen územní plán. Jste podepsáni pod dalšími zakázkami, jako je například nové parkoviště a vchod do zoo. Pracujete i na projektech pro soukromé investory, jako je nákupní centrum Aupark, které má vyrůst vedle Zvonařky. Není to střet zájmů, když máte díky údajům o územním plánu přístup k informacím, které se jistě mohou hodit mnoha investorům?
To je citlivé téma a je samozřejmě smluvně ošetřené. Ke střetu zájmů může dojít, pokud některým investorům poskytneme informace o tom, že nějaká plocha se otevře pro výstavu. Ale to se samozřejmě může stát jak v případě našeho ateliéru, tak kterékoliv jiné firmy. My se však ničeho takového rozhodně nedopouštíme, v tomto smyslu si nejsem vědom žádného prohřešku.