VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Architekt Hrůša: Postavíme koloseum

Brno - Ateliér Brno vyhrál soutěž na rekonstrukci fotbalového stadionu za Lužánkami. Architekt Petr Hrůša už má představu, co do konce roku předloží vedení Brna: Do středu města se nejlépe hodí Koloseum.

24.2.2008
SDÍLEJ:

Architekt Petr HrůšaFoto: Deník/Filip Sušanka

Ateliér Brno architektů Petra Hrůši a Petra Pelčáka má na svém kontě řadu projektů, které v Brně sklidily velký ohlas a úspěch. K nejoceňovanějším patří Galerie Vaňkovka a Denisovy sady pod Petrovem. Teď se Petr Hrůša pustil do dalších dvou velkých městských projektů – rekonstrukce fotbalového stadionu za Lužánkami a přeměna Moravského náměstí. Dělá je ale už sám, s kolegou Petrem Pelčákem se totiž po patnácti letech spolupráce rozcházejí.

Váš ateliér vyhrál veřejnou zakázku na projekt nového fotbalového stadionu za Lužánkami. Máte tři sta dnů na všechny práce. Není to málo?
Je to hektické, ale doufám, že to nakonec dopadne dobře. Původně jsem myslel, že to budeme dělat ve větším týmu, ale kolega Pelčák se z toho stáhl. Všichni ostatní z našeho týmu, který už dělal jiné městské zakázky, ale uvěřili „výkopu do hry“ a jdeme do toho s nasazením.

Už máte nějakou představu, jak bude nový chrám brněnských fotbalistů vypadat?
Jde o specifické místo uprostřed města, takže tam nemůže stát něco jako pekingský stadion nebo Nou Camp v Barceloně. To jsou obrovské stavby, které by se do toho prostoru ani nehodily. Stojí na okrajích měst.

Co by se tedy hodilo za Lužánky?
Napadlo mě, že uprostřed Říma bylo Koloseum, takže uděláme tohle. Jde jen o nosnou myšlenku. Neznamená to, že tam budou obloučky a historizující prvky. Důležité je, že to bude pravidelná uzavřená elipsa. Zvenku dokonalý geometrický tvar, vevnitř pak bude kotel. Takový, ve kterém se všechno vaří. Tribuny nejspíš zastřeší nějaká síťovina. Zvenku by to mohlo být z cihel nebo kamene. To je celé. Čím jednodušší to bude, tím jistější je úspěch.

Je projektování fotbalového stadionu v něčem jiné než návrh nákupního centra nebo parku?
Je to specifické. Promítají se do toho různé funkce. Musíte myslet třeba na plochy pro domácí a hosty, na mix zónu. Zvlášť obezřetná byla policie. Bavili jsme se spolu, kde budou mít nástupní plochu, aby to nerušilo. Přemýšleli jako architekti. Mám z nich radost.

Nebojíte se, že na stadionu dimenzovaném pro desetitisíce lidí budou maximálně tisícovky diváků a že stadion bude působit prázdně?
Záleží na lidech, jak tu hru pojmou. Když budou fotbalisti na zajímavém místě hrát s nasazením a chytře, tak to může být dobré. Pokud ale budou majitelé dělat fotbal jen kvůli byznysu a dobré hráče rozprodávat, tak to sebelepší stadion nezachrání. Každopádně se budeme snažit, aby stadion nabídl silný zážitek a emoce i tehdy, pokud tam nebude narváno.

Vedení města nedávno oživilo také váš pozapomenutý nápad nové podoby části Moravského náměstí. Mohl byste ji přiblížit?
Původně náš nápad zapadl jako bláznovství. Proto mě trochu překvapuje, že se o něm začíná zase mluvit. Sochy v prostoru před nynějším Nejvyšším správním soudem jsme navrhli proto, že ten prostor působí rozplizle. Je jako guma, která se nedá pevně uchopit. A právě sochy by měly místu vrátit určitý tvar.

Proč zrovna čtyři sochy, a jaké by měly být?
Pokusili jsme se náměstí uchopit filozoficky. Někdy relaxuji při čtení klasické filosofie, třeba Platóna. On přišel s ideálem spravedlivé obce, která je založena na čtyřech ctnostech. Těmi jsou odvaha, spravedlnost, dobrá míra a obezřetnost. Náměstí drží čtyři vážná sochařská díla. To nám přijde jako dobrý nápad.

Mluví se také o tom, že by tam stála jezdecká socha, kterou Brno ještě nemá.
Už léta jezdím rekreačně na koni. Když máte před sebou nějaký problém, tak se mezi koňáky říká, že musíte hodit srdce za překážku. Takže jezdeckou sochu myslíme vážně, jako symbol odvahy. Docela

logické nám připadá, aby to byl vojevůdce. A kdo jiný než Louis Raduit de Souches, který roku 1645 úspěšně velel obraně Brna před Švédy. Největší obranné boje se odehrály právě v okolí augustiniánského kláštera, dnes kostela svatého Tomáše. Obránci odtud podnikali odvážné výpady proti nepříteli.

Jakou by mělo mít Moravské náměstí hlavní funkci?
Mělo by být hlavně příjemné pro lidi. Místo pro setkávání a ne jen holá planina.

Mělo by tedy vypadat úplně opačně než nedaleké náměstí Svobody?
Náměstí Svobody poznamenala skutečnost, že je nedělal jediný autor. Osobně mi moc nevadí, ale pro lidi je to jen šedá plocha. Co s tím dělat, netuším. Musel bych se nad tím hlouběji zamyslet. Mělo by to dostat nějakou chuť, ale přesto bych ho nezatracoval. Budou tam stromy, plánuje se orloj. Hlavně aby se tam dostali také lidé a náměstí ožilo. Klidně i zahrádkami kaváren a jejich barevnými deštníky.

V Brně se také stále mluví o Janáčkově kulturním centru. I u zrodu tohoto projektu jste byl vy. Stále si myslíte, že nejvhodnější místo by bylo ve Veselé ulici?
Nemyslím si, že by to bylo úplně ideální. Domy centra nemusí být podobné pražskému Paláci kultury. Mohou stát kdekoliv, jako stojí Borominiho kostely v italských městech a vesnicích (Francesco Boromini je autorem například slavného barokního kostela San Lorenzo v Turíně – poznámka redakce). Nejsou nijak okázalé a stojí vedle ostatních budov. Nepotřebují žádnou velkolepou přístupovou cestu lemovanou vzrostlými alejemi.

Takže koncertní sál může stát v Brně kdekoliv?
Určitě. Klidně v té Veselé nebo v jižním centru. Ale je jedno místo, kde by to bylo úplně ideální.

Které?
Tam, kde dřív stál takzvaný Německý dům. Tedy na Moravském náměstí, kde Rašínova ulice nezakončena mizí v parčíku. Představoval bych si tam něco takového, jako mají v Praze Obecní dům. Brno si podobný kulturní stánek zaslouží.

Váš ateliér už pracoval na desítkách projektů. Co vás bavilo úplně nejvíc?
Bavilo mě přemýšlet nad brněnskou okružní třídou. V podstatě jsme jen oživili silné téma devatenáctého století. Přestože je to tak staré, může to jižnímu centru dát úplně jiný charakter. Představte si, že bychom obnažili viadukt, který existuje a je zahrabaný pod kolejemi pátého nástupiště. Je až šokující, že by se tu objevil kilometr dlouhý viadukt, kde by mohly být například hospůdky nebo kavárničky a park a kolem bydlení. Problém jižního centra není v poloze hlavního nádraží, ale v tom, udržet dravé investory na uzdě. A nezastavět jih města jen kancelářemi.

Jak se vůbec díváte na problém vlakového nádraží?
Vadí mi, že se tak dlouho diskutuje o přesunu. V Praze by se nikdo s nikým nebavil. Tam se prostě rozhodne a uvolní se peníze. Vadí mi také ten špunt v podobě pátého nástupiště. Na druhou stranu chápu, že pokud by se to nepovedlo a z nového nádraží by byla jen provinční zastávka, tak by to byl obrovský průšvih.

Co vám v Brně vadí?
Jsem zdrženlivý kritik, který posuzuje spíše v kontextu. Pokud bych měl začít vyjmenovávat konkrétní věci a stavby, tak by mi nestačily prsty na nohou ani rukou. Myslím si, že Brno je takové nedodělané, málo rozvinuté.

Myslíte si, že by rozvoji města pomohlo znovuzřízení funkce hlavního architekta?
Bylo by to výborné, ale ten architekt by byl na odstřel. Musel by se nejspíš zaštítit sochou Odvahy. Mělo by jít o někoho, kdo město dobře zná. Nesměl by to být showman, ale ani začátečník, protože by mohl město velmi poškodit. Navíc by měl být neúplatný a tedy dobře zaplacený. Aby neměl nutkání jít za peníze některým investorům na ruku. Vůbec netuším, kdo by to mohl dělat.

Vy byste to nevzal?
Ta myšlenka mě překvapuje. Nijak vážně jsem o tom nepřemýšlel. Na druhou stranu nápad dělat supervizora Českým Budějovicím také vypadal šíleně a ono to už několik let funguje velmi dobře.

Kromě velkých a úspěšných staveb, jako je například Galerie Vaňkovka nebo Spielberk Office Centre, projektujete také rodinné vily. Je to těžší?
Rodinný domek je „větší“ a těžší architektura. Musíte ho ušít na míru rodině, pro kterou je určený. Musíte jim málem vlézt do postele nebo koupelny, abyste zjistil, zda to děláte dobře. Projektování takového domu trvá většinou rok. Míváme se zákazníky i čtyřhodinová setkání týdně. Když se tento vztah neudržuje, tak přestává fungovat důvěra. A ta je u projektování vily základní.

Každého hned napadne, zda architekt bydlí v domě, který si sám vymyslel a navrhl.
Architekt by si pro sebe neměl stavět okázalá díla. Realizovat se může v zakázkách. Vysněné bydlení nemám, sny jsou totiž ošidné. Architekt by se neměl v soukromí moc prezentovat, a to se snažím vštěpit i svým studentům.

Nakonec neopomenu otázku, která měla možná přijít jako první. Kdy vás poprvé napadlo, že byste mohl být architektem?
Na základní škole. Měl jsem rád hudbu a zároveň jsem maloval. Pak jsem začal hrát volejbal a zlomil si při něm prst, takže jsem nemohl hrát pořádně na klavír. Asi zasáhl osud a já se víc zaměřil na kreslení a malování. Na střední škole jsem se pak zamýšlel jak dál. Zvažoval jsem dokonce filozofickou nebo lékařskou fakultu. Nakonec mi na volejbale kamarádi řekli, jestli bych s nimi nechodil do kreslení. A tam jsem potkal Petra Skácela, bratra známého básníka. Tento výborný člověk a malíř si mě oblíbil a pečlivě připravil na přijímací zkoušky na brněnskou fakultu architektury.

Autor: Filip Sušanka

24.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Unikátní hudební projekt festivalu Moravský podzim na brněnském výstavišti sledovaly tisíce lidí. Součástí orchestru byly míchačky, sanitky, dělostřelci a také sedm brněnských pěveckých sborů.
23

Výstřely, řev fanoušků Komety a sirény. V Brně zazněla nejhlasitější symfonie

Lídr jihomoravské kandidátky KSČM hlasuje ve sněmovních volbách.

Pojezný k neúspěchu ve volbách: Lidé se obrátili na populistické strany

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Jižní Morava – Topná sezona začala letos už v půlce září. Lidé řeší kontroly a čištění komínů na poslední chvíli. Kominíci mají plné kalendáře dlouho dopředu.

Nová vláda bude průšvih, nebo velký průšvih, říká Pirát Radek Holomčík

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Ve volbách do poslanecké sněmovny skončili Piráti na třetím místě. „Výhra ANO znamená dlouhodobé selhávání demokratických stran,“ říká nový jihomoravský poslanec a Pirát Radek Holomčík.

V maloměřické textilce opravili turbínu. Majitel plánuje i další rekonstrukce

Brno - Látky se v textilní továrně v brněnských Maloměřicích nevyrábí už pětadvacet let. Po tu dobu továrna stála bez využití a chátrala. Nyní se majitelé rozhodli opravit alespoň její malou část. Vyměnili původní Kaplanovu turbínu.

Pivarník se vrací do Plzně. Předposlední Zbrojovka se pokusí překvapit

Brno /INFOGRAFIKA/ – Ve Zbrojovce odkoučoval pouze jedno soutěžní utkání a v tom dalším se vrací na místo, které zná velice dobře. Brněnský trenér Roman Pivarník v neděli od pěti hodin odpoledne povede své svěřence do boje proti suverénní Plzni, která v nejvyšší fotbalové soutěži zatím neztratila ani bod.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení