Přednost dává hlavně výběrovým řízením. Ta jsou však podle komory méně průhledná a vytvářejí prostor ke korupci. Město však tvrdí, že vyhlašování soutěží je složitější.

Podle architektů jsou soutěže výhodnější, protože z nich může vzejít kvalitnější vítězný projekt. „Do výběrového řízení se hlásí daleko méně lidí. V soutěžích navíc rozhoduje porota složená především z nezávislých odborníků,“ vysvětlil člen představenstva České komory architektů Jan Sapák.

Podle architektů město pochybilo například, když nevypsalo soutěž na projekt parkovacího domu u brněnské Nové radnice. jeho střechu má zdobit obnovená královská kaple, která stála do roku 1908 na blízkém Dominikánském náměstí. „Většinu podobných projektů zadává město přes výběrové řízení s úzkým okruhem účastníků. Soutěž je vhodnější, je to nejlepší způsob jaký známe a úřady ve světě ho používají již sto šedesát let,“ zdůraznil Sapák.

Náměstek brněnského primátora Martin Ander současné vedení města brání. Tvrdí, že většinu zakázek zdědilo po předchozích radních. „Způsob jejich vypsání už nemůžeme změnit. To je případ třeba Mendlova nebo Dominikánského náměstí,“ uvedl Ander. Soutěže se náměstek podle svých slov snaží do politiky města více prosadit. Zadal proto odboru územního plánování, aby vyhledávali vhodné příležitosti k jejich uplatnění. „Větší využití soutěží je můj dlouhodobý úkol. Vím o všech dobrých návrzích, které z nich vyšly,“ ujistil Ander.

Ani on ale neprosazuje vyhlašování soutěží při každé příležitosti. Na některé městské projekty se nehodí. „Pokud děláme někde jen drobné úpravy, tak je vypisování soutěže jen zbytečná komplikace. Spíše se tento způsob hodí pro stavební úpravy architektonicky cenných míst,“ doplnil Ander.

Vedoucí investičního odboru Jan Kaucký zase vidí problém v tom, že vypsání soutěže je složitější než jiné způsoby výběru architektů. „Jedním z důvodů proč je neprosazujeme je to, že k nim musíme zařizovat několik dokumentací navíc,“ upřesnil Kaucký.

Proti bezvýhradnému upřednostňování soutěží jsou i někteří architekti. Pro některé projekty tento způsob není vhodný například podle Petra Hrůši, který navrhl například podobu budoucího stadionu za Lužánkami a podílel se i na plánech parkovacího domu u Nové radnice. „Brno má hlavně pořádat více takzvaných ideových soutěžích. Architekti se v nich zaměřují na různé oblasti města a navrhují, jak mají vypadat. Vhodné je pro to například okolí Brněnské přehrady,“ myslí si Hrůša.

Komora architektů za chladný přístup k k soutěžím kritizuje nejen Brno. Podobně je na tom i zbytek Česka. „Vloni zadavatelé vypsali jen dvacet soutěží. Zakázek přitom bylo osmnáct set,“ upozornil Sapák.

Podle komory architektů by měla města, obce a kraje v Česku vypisovat ročně čtyřicet až šedesát soutěží. Vychází přitom ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Před necelými čtrnácti dny politiku brněnské rady podobně kritizovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Tomu se nelíbilo, že magistrát prodává svůj majetek jen přes nabídková řízení a vyhýbá se dražbám. Náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil město hájil tím, že dražby s sebou přinášejí problémy. „Jejich výsledek musí potvrdit zastupitelé. Ti to přitom mohou odmítnout,“ upozornil Pospíšil.