Brněnské stavitelství je opět na tuzemské špičce. V ročence české architektury, kterou vydalo nakladatelství Prostor, je Brno zastoupeno stejným dílem jako například Praha. Mezi jedenatřiceti nejlepšími stavbami minulého roku se jich objevilo z Brna devět.
„Brněnská scéna je typická svojí snahou vyrovnat se s odkazem funkcionalismu a vily Tugendhadt,“ napsal v úvodu ročenky Alxandr Skalický.
Mezi nejznámější stavby dokončené v minulém roce patří dům Omega na Náměstí Svobody architektů Ladislava Pilaře a Tomáše Kuby. Areál Masarykovy univerzity na Kotlářské ulici pak zcela proměnila stavba Informačního centra, pod kterou je podepsaná Architektonická kancelář Radko Květa. „Celá stavba je orientovaná na sever, takže potřebovala hodně světla. Celou jednu stěnu jsme udělali prosklenou. Studenti se tak budou dívat přímo do korun stromů,“ vysvětlil svůj záměr Radko Květ. Celá stavba by měla být zelená, na střeše by pak měla vyrůst zahrada.
Odborníky vysoce ceněné jsou také dvě vily architekta Zdeňka Fránka stojící nedaleko sebe na Červeném kopci. Dům stojící blíže ke Kamenné ulici získal cenu Interiér roku.
Velkým uměním je pak prý postavit dobrý rodinný dům. „Vila je privátní věc a člověk, který si ji objedná, musí architektovi úplně věřit. Bude v ní přece velkou část života žít,“ popsal úskalí stavby Tomáš Rusín, který spolu s Ivanem Wahlem postavil v Jundrově tvarově čistý objekt. V domě je kromě obytné části také grafický ateliér, který je kvůli soukromí do jisté míry na zbytku nezávislý.
Dobrou pověst si vybudovali také architekti Petr Hrůša a Petr Pelčák, jejichž rodinné domy si našly cestu do ročenky dokonce dvakrát.
„Jeden z nich jsem si postavil pro sebe. Je v něm maximum přírodních materiálů, protože razím teorii, že člověk by měl žít v co nejpřirozenějším prostředí. Ocel a plech nejsou k životu,“ myslí si architekt Petr Hrůša. Domy prý vždy konstruuje podle ověřeného základu, tak byly stavěny v minulosti.