„Uvažujeme, že by stála na nynějším fotbalovém hřišti při Bělohorské ulici. Myšlenka byla původně taková, že jsme potřebovali halu pro florbalisty. Zoufale hledají jakékoliv zázemí. Když jsme to začali rozkreslovat a vymýšlet, najednou vznikla poptávka po zázemí pro atlety," řekl židenický starosta Petr Kunc.

Podle něj v Brně atletům zastřešené zázemí s oválem schází, což je pro druhé největší město v republice nelichotivá vizitka. „Rádi bychom nabídli halu, která bude především pro tréninky a malé kluby. Nechceme tisíce návštěvníků, to by halu prodražovalo a komplikovalo parkování. Bohatě nám postačí zhruba tři sta diváků," nastínil Kunc.

Záměru jsou naklonění i představitelé atletického svazu. „Atletická hala v Brně dramaticky chybí vzhledem ke značnému počtu atletů, kteří jsou v Brně a v blízkém okolí evidovaní. Jejich počet je skoro pět tisíc," vyčíslil předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník.

Příprava memoranda

Obě strany dokonce už připravují memorandum o spolupráci. „Ta bude směřovat i k získání podpory u Národní sportovní agentury," podotkl Varhaník.

Žideničtí už začali jednat s představiteli brněnského magistrátu. Chtějí oslovit kromě Národní sportovní agentury i Jihomoravský kraj. Náměstek brněnské primátorky René Černý lokalitu v Židenicích považuje za jednu z reálných variant, kde by hala mohla vyrůst. „Prověřujeme i jiné lokality, hledáme tu nejvhodnější. Chceme se o tom bavit i s atlety. Potřebují přece někde trénovat," je si vědomý Černý.

Nedostatečné atletické zázemí pro období od října do dubna podle Varhaníka významně limituje sportovní přípravu vrcholových a výkonnostních atletů v Brně, ale také přípravu všech atletů od dětských kategorií počínaje. „Pro obyvatele Brna, kteří se o atletiku zajímají, by hala přinesla nejen každodenní tréninkové možnosti, ale i závodní příležitosti, které v současné době v Brně naprosto chybí, " zmínil Varhaník.

Trénink venku či v tělocvičně

Předseda Jihomoravského krajského atletického svazu Petr Kotyza uvedl, že trénink atletů v Brně je značně poznamenaný nedostatkem odpovídající haly. „Řešením jsou soustředění a cesty za podmínkami jinam, což je pro kluby peněžně velmi náročné. Druhá možnost je příprava venku, která určitě zdravotnímu stavu sportovců nepřidá. Další možnosti jsou spojeny s tréninkem v tělocvičnách a prostorech, které jen suplují chybějící halu," přiblížil Kotyza. Připomněl, že v Brně jsou dva extraligové kluby.

Podle Kunce minimálně dva roky potrvá projektová příprava. „Pokud by na to byla politická vůle a peníze, teoreticky by mohla za dva roky začít stavba. Z úrovně Židenic zjišťujeme zájem všech klubů o využití budoucí haly," zmínil starosta. Městská část by podle něj do projektu mohla dát peníze na zpracování dokumentace a vyřízení povolení.

Zástupci města Brna v roce 2018 podepsali smlouvu na stavbu velké atletické haly u kampusu za osm set milionů korun. Projekt ale několikrát přerušili a neúspěšně se snažili získat dotaci od Národní sportovní agentury. Nakonec se rozhodli smlouvu ukončit. Masarykova univerzita už má s místem jiné plány.