Většina návštěvníků akce Dopravní nostalgie jsou především rodiny se svými ratolestmi, ačkoliv se děti ohlížejí po lokomotivě, kterou většina z nich zná pouze z večerníčku o lokomotivě, více nadšení historickým vlakem vypadají především jejich otcové. „Je to dvojnásobná výhra. Mohu se podívat na parní lokomotivu a zároveň mám zábavu na víkend pro děti," říká jeden z cestujících první ze tří nedělních jízd Tadeáš Kolář.

Od cesty natěšené rodiny neodradil ani přeplněný vlak, který se v parném dopoledni líně vleče krajinou. „Už tam budeme?" tahá asi pětiletý chlapec svůj dospělí doprovod za rukáv. I přes občas slyšitelné zvuky lokomotivy děti vyhlížející z okna vypadají, jakoby se raději proháněly na prosluněných loukách, než seděly ve vlaku.

Vše se ale mění v Kuřimi na nádraží. Lokomotiva čeká na doplnění vody a proto je čas ji pořádně prozkoumat. Stává se terčem pozornosti, ale i kulisou pro fotografie. „Dětem na tom zatím moc nesejde, ale za pár let fotku uvidí a ještě za ni budou rádi," komentuje dav fotekchtivých rodičů Alena Vránová. Se svými dvěma dětmi dorazila až na nádraží v Kuřimi. „Do Brna se svezeme některým z historických autobusů a na zpět počkáme v Brně na další jízdu lokomotivy," vysvětluje plán výletu.

Právě k historickým autobusům se obrací pozornost cestujících, kteří hledají odvoz do Brna. Někteří z nich s nimi nejedou o víkendu poprvé. Například Tomáš Kvapil využil i sobotní možnosti jízdy z Brna do Slavkova u Brna. „Takovéhle události jsou svátkem pro každého milovníka starých dopravních prostředků. Jedna věc je číst o nich nebo je vidět v muzeu, něco jiného je se jimi svézt," uvádí muž, který dokonce patří i do spolku, který lidi s vášní pro historii hromadné dopravy spojuje.

Těšit se Kvapil i jeho přátelé na podobnou možnost mohou častěji. „Akce měla velký úspěch, který nás překvapil. Sobotní autobusy jsme museli pro zájem lidí dokonce zdvojovat. Nedělní vlaky byly téměř všechny plné. I proto chceme lidem zprostředkovat takový zážitek častěji," uvedl za jednoho z pořadatelů mluvčí společnosti Kordis Květoslav Havlík.

Po krátké jízdě historickým autobusem lidé rádi opouští stísněné prostory. Zkouška dříve běžné dopravy některým cestujícím nevyhovovala a jejich tváře i přes první letošní opálení viditelně zesinaly. „Zlatá instantní zima. Nechápu jak jsme mohli dříve fungovat bez klimatizace. Autobus sebou navíc házel a žaludek mám teď na vodě," hlásí důchodce Antonín Rybák,

Na nedělní výlet vzal svoji manželku Helenu. „Pro většinu je to rarita, my si přišli spíše zavzpomínat," připouští Rybáková. Přivyklí moderní dopravě ale raději cestu trolejbusem vynechávají a krátce po poledni vyráží na cestu domů pěšky.

Přesto cestu do centra města historickými prostředky nakonec volí většina přítomných a naplánované spoje, které tak končí kolečko nedělní dopravní nostalgie, jsou plné.