Původně bylo zmíněné nařízení v plánu už od roku 2030. Zástupci brněnského dopravního podniku rozhodnutí o posunu vítají. „Posun termínu nám navíc dává větší prostor na přeměnu vozového parku a hledání alternativ pro dieselové autobusy jako strategické rezervy," sdělila mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Zdroj: Youtube

Zástupci České republiky se při finálním hlasování zdrželi. „Norma je pro nás pořád přehnaně ambiciózní a obtížně dosažitelná," podotkl ministr dopravy Martin Kupka.

Brněnský dopravce v současné době nemá ve svém vozovém parku žádný bezemisní autobus, provozuje ale asi sto dvacet trolejbusů, které jsou bezemisní. „Pozorně sledujeme vývoj z hlediska bezemisních vozů. Přechod však bude postupný, na přípravy tedy máme ještě čas," poznamenala Tomaštíková.

DRAHÉ NA POŘÍZENÍ I PROVOZ

Bezemisní autobusy jsou podle ní stále poměrně drahé. Jak elektrobusy, tak především vodíkové autobusy. „Nejen na pořízení, ale i na samotný provoz. Dotační tituly pomůžou s investičními náklady, ale náklady na provoz pak zůstanou na provozovateli, což brání většímu rozvoji těchto vozů. Bez potřebných dotací tak bude rozvoj těchto vozidel poměrně pomalý," míní Tomaštíková.

Jízdní doba vlaků mezi městy před a po výstavbě vysokorychlostních tratí.
Jízda po vysokorychlostních tratích: podívejte, kolik času zaberou cesty z Brna

Generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek nedávno v rozhovoru pro Deník zmínil, že cena vodíkového autobusu vycházela kolem dvaceti milionů korun, což je dvakrát tolik, než třeba parciální trolejbus, který může některé úseky ujet bez trolejí a je poháněn elektrickou energií z baterií. „Je tam obrovská provozní nákladovost. Vodík má trojnásobnou spotřebu ve srovnání s plynem nebo naftou," srovnával Havránek.

Podle mluvčí Sdružení dopravní podniků Lindy Hailichové se snaží o modernizaci vozového parku a pořízení bezemisních vozidel všechny dopravní podniky. „Pořizují elektrobusy, trolejbusy, případně parciální trolejbusy," vyjmenovala.

JINDE KUPUJÍ ELEKTROBUSY

Například ostravský dopravní podnik plánuje, že každý jeho desátý autobus bude elektrobus. K prvnímu lednu loňského roku dopravce provozoval osm elektrobusů, na konci letošního počítá s dvaatřiceti. „Prokázali jsme, že dobíjení elektrobusů, na které postačí pouze několik málo minut, lze realizovat přímo v centru města, s minimálními zásahy do stávající infrastruktury,“ sdělil před časem Tomáš Hüner ze Siemens Smart Infrastructure. Velkou elektrifikaci autobusů plánuje i pražský dopravní podnik.

Cesta mezi oběma obcemi bude kvůli opravě do konce měsíce zcela uzavřená.
Vyhodit do vzduchu, postavit nově, tvrdí o silnici u Vranovic. Konečně ji opraví

Brněnský dopravní podnik se nyní při nákupu nových vozů řídí zákonem o podpoře nízkoemisních vozidel, který přejímá směrnici Evropského parlamentu. „Dle tohoto zákona musí být jednačtyřicet procent nových vozidel do konce roku 2025 nakupováno jako nízkoemisních, od roku 2026 se procento zvyšuje na šedesát procent. Polovina z tohoto počtu pak musí být zcela bezemisních," přiblížil Havránek.

Díky vysokému zastoupení trolejbusů a autobusů na stlačený zemní plyn tedy podle Havránka už nyní dopravní podnik požadovaná procenta splňuje. „Postačila by tak prostá obnova vozidel v tomto poměru. Stále ale hledáme cesty, jak zastoupení nízkoemisních a bezemisních vozidel ještě navýšit a přispět tak k lepšímu stavu životního prostřední," reagoval Havránek.

STRATEGICKÁ REZERVA

Brněnský dopravní podnik chce stále držet jako strategickou rezervu i určitou část autobusů na naftový pohon. „Tyto autobusy slouží jako evakuační rezerva v případě mimořádné události, nehody v Jaderné elektrárně Dukovany a podobně. Nafta jako pohon je stále pro tento účel nejvhodnější, protože je možné autobusy plnit prakticky kdekoliv, například z cisterny. Autobusy na ostatní pohony mají omezený dojezd a jsou závislé na infrastruktuře. Ale v roce 2035 může být situace jiná," uvedla Tomaštíková.

Zdroj: Youtube

Brněnský dopravce aktuálně provozuje tři sta dvacet autobusů, z toho sto šedesát je s pohonem na stlačený zemní plyn, které jsou považovány za nízkoemisní, a sto šedesát na naftu.

V dohledné době zástupci dopravce uvažují jen o nákupu minibusů, standardní autobusy přijdou na řadu. „Zvažujeme všechny pohony: tedy naftu, plyn, elektřinu případně i hybrid. Svou roli může hrát i fakt, že máme v provozu vlastní plnící stanici na stlačený zemní plyn, která ještě není ani v polovině své životnosti. Přes určitý dočasný nárůst cen plynu v minulých letech se jedná stále o ekologickou a levnější alternativu. Jsou tu však samozřejmě i geopolitická rizika, která zvažujeme," dodala Tomaštíková.