Z třiceti pater budovy zabírají více než polovinu z nich kanceláře. „V současnosti je stále volných čtyři až pět pater. Pozici nám ztížila celková hospodářská situace a další podobné projekty v Brně, ale myslím, že jsme se s tím porvali statečně. Obsazenost budovy je v tuto chvíli asi šedesát procent," sdělil majitel investorské firmy Properity Jiří Maršálek.

Ten je s konečnou podobou budovy maximálně spokojený i když dotáhnout projekt do konce trvalo sedm let. „Je velmi zvláštní, že proces vyřizování povolení trval úřadům delší dobu, než samotná výstavba mrakodrapu. Plánování a povolování zabralo pět let a výstavba pouze necelé dva roky," poznamenal Maršálek.

AZ Tower. Infografika

Nepřehlédnutelnou budovu navrhli architekti z ateliéru Burian a Křivinka. „Další rozvoj této oblasti brzdí neschopnost rozhodnout o poloze železničního nádraží. Investoři neví, co se bude dít a to je nejhorší možný stav," komentoval Gustav Křivinka. V okolí měly vzniknout minimálně dva další mrakodrapy, ale oba projekty jsou v současnosti u ledu.

Prázdné parcely v okolí AZ Tower vadí i primátorovi Romanu Onderkovi. „Rozsáhlé neudržované plochy neposkytují většině lidí žádnou službu, nejsou cenné z hlediska urbanistického ani ekologického. Brno se díky výškovým budovám přibližuje jiným evropským metropolím. Hlavním cílem stavební činnosti v jižní části města ale není trhat rekordy výškové ani jiné, ale vtisknout oblasti konečně reprezentativní podobu, začlenit ji do života města," komentoval Onderka.

Architekt Křivinka také upozornil, že k budově je náročné dopravní spojení. „Kousek od budovy má být tramvajová smyčka. Je zanesená v územním plánu, město o tom problému ví, ale přesto stavbu odkládá," dodal.